FD doc. Ing. Petr VYSOKÝ, CSc. - Významná osobnost FD

Osobní vzpomínky na docenta Petra Vysokého

Prvního března 2023 nás navždy opustil doc. Ing. Petr Vysoký, CSc.

Už ani vlastně nevím, kdy a kde jsem se s Petrem seznámil…
Nejspíš v období 1964–5 na přednáškách v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV Na Slovanech.Od té doby jsme o sobě věděli, občas jsme četli své práce, byli jsme členy kybernetické společnosti, ale každý z nás měl jiné hlavní zaměstnavatele i jiné specializace. Spojoval nás zájem o kybernetiku a systémy.

V roce 1995 jsem ukončil své třicetileté působení ve VUMS (Výzkumný ústav matematických strojů). Neměl jsem jasnou představu, co dál. Přítel a bývalý kolega, prof. Jaroslav Vlček, DrSc. mi doporučil, abych se ucházel o místo na ČVUT, na nově založené Fakultě dopravní. Radu přítele jsem rád přijal a od roku 1996 působím na této fakultě.

V roce 1999 se na mne Petr obrátil s dotazem, zda by mohl přejít na naši fakultu. Zájem měl o tehdejší katedru informatiky v dopravě a spojích. Považoval jsem to za příležitost, na Fakultě dopravní chyběli učitelé pro důležité předměty, chyběli i zkušení výzkumníci. Petrova reputace v kybernetice i systémové teorii byla vynikající. Spíše pro pořádek jsem si prošel jeho publikace. Zaujal mě mj. článek ve Vesmíru o počítačích z Loretánského náměstí. Vždyť to je o VUMSu! Tam jsem pracoval 30 let. Petr nikdy. Už předem jsem se naladil na kritickou notu. Po přečtení článku jsem ji však rychle opustil. Článek je totiž přesný, korektní, vystihuje i vnitřní poměry a vztahy mezi lidmi; navíc je vtipný a velmi čtivě napsaný. Teprve později jsem se dověděl, že zdrojem implicitních informací byli Petrovi jeho přítel prof. G.J. Klir a Ing. Josef Košťál. Petrovi jsem pogratuloval k pěknému článku a doporučil mu přestup na Fakultu dopravní. Stali jsme se kolegy a postupně i přáteli.

Brzy jsem měl možnost rozpoznat Petrovy výjimečné kvality.
V kompaktní formě je vyjádřila jeho rodina v parte, dovolím si citovat: „Dlouholetý pedagog a vědecký pracovník na Českém vysokém učení technickém v Praze, nadšený technik, čtenář, horolezec a milovník přírody, bratr, manžel, otec, dědeček, kamarád z hor a dobrý člověk…”.

Z tohoto výčtu se mohu zaměřit samozřejmě jen na kvality některé.
Na prvním místě kamarád (nejen z hor) a dobrý člověk.
Petr držel za všech okolností slovo, dodržoval dohody až úzkostlivě, ochotně pomáhal. Byl vrcholně spravedlivý a neuznával autority s jedinou výjimkou, tou byl Prof. Bedřich Duchoň, ovšem jen pro oblast ekonomiky energetiky. I když Petr byl v posledním roce svého života sužován různými neduhy, na schůzky chodil včas, s dobrou náladou a vždy s sebou něco přinesl. Zajímavé nápady i drobná občerstvení. Téměř vždy i tip na přečtení nějaké knížky, která ho zaujala (byl opravdu nadšený čtenář!). Naše schůzky mívaly postupně stále více charakter delších vycházek přírodou s diskusemi. I tehdy, kdy se Petrovi obtížně chodilo, trápila ho neuropatie, jeho slovy „presidentská nemoc“.

Jako vědecký pracovník a technik byl Petr především kybernetik.
Kybernetiku ovládal jak v teorii, tak v metodice. Důvěřoval jí. Měl zažité principy a uměl řešit její úlohy i v netriviálních aplikacích. Příkladem může být jeho výzkum s řidiči – parkinsoniky. Uvědomil si, že když zapojí takového řidiče do zpětnovazební smyčky, problém parkinsonského třasu se může eliminovat. Navzdory názorům lékařských kapacit. Provedl četné a průkazné experimenty na automobilním simulátoru, které jeho ideu plně potvrdily.

Hluboká znalost fuzzy přístupů mu umožňovala řešit kybernetické úlohy i v systémech s podstatnými neurčitostmi. Zdárně proto zvládal i kybernetické aplikace v ekonomii, ba i v oblastech věd sociálních. Opakovaně zdůrazňoval strategickou škodlivost podpor, grantů, subvencí, dotací i jiných výhod pro oblasti průmyslu, dopravy zemědělství, služeb a energetiky, pokud zde dojde k politickému rozhodnutí přirozený vývoj akcelerovat. Uměl takové situace analyzovat do detailu a zpravidla ukázal, že dobré úmysly vedou k žalostným výsledkům, protože se vyřadí, nebo potlačí efektivní zpětnovazební procesy konzervativního přístupu „business as usually“.

Opakovaně to demonstroval na zavádění elektromobility. Byl jejím jednoznačným příznivcem, nicméně zásadně v rámci funkčních principů nedeformovaného trhu.

Sledoval také vývoj v oblasti umělé inteligence. Předmětem jeho zájmu byla relace člověk – robot a společenské důsledky.

Rozmluvy s Petrem byly pro mne vždy inspirací. Jako diskutér byl zcela otevřený a vzácně přímočarý.

Petře, chybíš mně; jako kamarád i jako prozíravý a moudrý člověk.

V Praze, květen 2023
prof. Zdeněk Votruba