Koncepce dopravy kraje Vysočina

Zadání

V rámci projektově orientované výuky navrhněte model dopravního systému regionu Vysočina. Uvedený kraj patří mezi část republiky s nadprůměrnou nadmořskou výškou a převážně radiálním uspořádáním dopravních sítí s přirozeným centrem Jihlavou a významnou dopravní křižovatkou Havlíčkovým Brodem.

S ohledem na výhledové záměry v silniční i železniční dopravě navrhněte uspořádání dopravní obsluhy kraje. Přitom zohledněte přepravní potřeby obyvatelstva, rozdělení typů cest a jejich četnost, lokalizaci zdrojů a cílů zátěže, kapacitu navrhovaných dopravních staveb (včetně uzlů) a výhledový model systémových jízdních dob železniční dopravy v členění jednotlivých segmentů. Zvažte rovněž výhledové použité dopravních prostředků.

Z hlediska přepravních proudů a stavu dopravní infrastruktury sledujte situaci v roce 2020 a v roce 2030.

Vypracujte:

  1. Úvod - popis stávajícího stavu, výchozí situace, analýza podkladů, definice cílů řešení
  2. Analytická část - analýza demografické situace (rozdělení obyvatelstva dle věkových skupin a dopravních řetězců), hierarchizace center a vymezení jejich úlohy v systému, analýza stávajících přepravních proudů včetně, rozsah stávající linkové dopravy autobusové (páteřní linky) a železniční
  3. Analytická část - popis stávající silniční a železniční sítě (kategorizace, základní parametry - šířkové, sklonové uspořádání, návrhová rychlost, provozní rychlost, kapacita, úzká místa, uzly - křižovatky (vybrané úrovňové i mimoúrovňové), klíčové železniční stanice, situace 1:100 000
  4. Návrhová část - systém v roce 2020 - požadavky směrem k technickému řešené v rámci sítě, systémové doby, počty spojů, místa zastavení
  5. Návrhová část - návrh uspořádání dopravní sítě včetně její parametrizace v roce 2020 s ohledem na marketingové potřeby
  6. Návrhová část - systém v roce 2030 - požadavky směrem k technickému řešené v rámci sítě, systémové doby, počty spojů, místa zastavení
  7. Návrhová část - návrh uspořádání dopravní sítě včetně její parametrizace v roce 2030 s ohledem na marketingové potřeby
  8. Přehled navrhovaných aktivit a projektů v roce 2020, 2030 (včetně etapizace)
  9. Shrnutí, doporučení dalších kroků

Analýza dojížďky

Analýza autobusové dopravy

Dopravní model

Infrastruktura

Sumarizace cílů dopravní politiky kraje Vysočina dle strategických dokumentů

Následuje výčet zásad, které byly zpracovatelem zváženy jako zásadní a relevantní pro veškeré následující úvahy o rozvoji dopravní infrastruktury v regionu Vysočina:

  1. uplatňování principů udržitelného rozvoje v podmínkách dopravy, tzn. zkvalitnění dopravní infrastruktury, ovšem s ohledem na životní prostředí a sociální aspekty
  2. adekvátní zapojení kraje Vysočina do republikové a celoevropské dopravní sítě
  3. maximální možné dorovnání rozdílů v úrovni dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti mezi jednotlivými oblastmi v kraji, podpora rozvoje veřejné hromadné dopravy v mikroregionech kraje Vysočina
  4. vynakládání dostatečného množství finančních prostředků a maximální efektivita při údržbě a rekonstrukci silniční i železniční infrastruktury
  5. odstranění časoprostorových nasycení silniční sítě
  6. snížení negativních důsledků individuální automobilové dopravy
  7. zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity železniční dopravy, zvýšení její rentability
  8. podpora cyklistické dopravy
  9. zvážení dobudování letiště se zpevněnou VPD adekvátních parametrů

Linky osobní železniční dopravy

V rámci návrhu optimalizačních opatření došel pracovní tým k závěru, že Koncepce dopravy kraje Vysočina by kromě vlastních infrastrukturních zásahů měla pochopitelně řešit i úpravy stávajícího linkového vedení vybraného druhu dopravy. Za tím účelem byla zpracována analýza stávajícího stavu jakéhosi linkového vedení v železniční dopravě, přestože se na většině tratí nedá hovořit o linkách v pravém slova smyslu, především z důvodu nepravidelného vedení, absence pravidelných časů odjezdů i cestovních dob a taktového vedení.

Byl zpracován rovněž návrh linkového vedení pro stavy 2020 a 2030, který bude reakcí na infrastrukturní zásahy do železniční sítě. Komplexní přehledy linek, uvažovaných provozovaných souprav i taktů jsou obsahem následujících přehledů.

Pro regionální dopravu ve výhledovém stavu 2020 byl vytvořen i návrh aplikace tzv. integrálního taktového grafikonu (ITG) pro celou železniční síť kraje Vysočina. ITG se vyznačuje následujícími znaky: vlaky stejné kategorie následují za sebou v pevném pravidelném časovém intervalu (= doba taktu) např. každých 20 minut, každou hodinu nebo každé dvě hodiny. Pro vlaky jedoucí jedním i druhým směrem platí stejná pravidla. Jsou-li jízdní doby shodné v obou směrech, potom se křižují vlaky stejného druhu vždy na tom samém místě a v té samé minutě. Tento časový údaj je definován jako "čas symetrie", resp. "osa symetrie". Při hodinovém taktu jsou od sebe osy symetrie vzdáleny 30 minut, při dvouhodinovém taktu 60 minut. Tato vzdálenost je tedy rovna polovině doby taktu. Evropské železniční správy provozující taktový grafikon (SBB, DB, ÖBB, NS) stanovily jednotně po vzoru SBB osy symetrie na čas XX.00 a XX.30 a to z důvodu nepropojitelnosti sítí se shodnou dobou taktu a odlišnou osou symetrie. V souvislosti se zavedením taktového grafikonu jsou nezbytné určité změny v délce jízdních dob a v propustnosti jednotlivých traťových úseků. Aby taktový grafikon fungoval, musí být splněné přesně definované okrajové podmínky. Mezi uzly je zapotřebí docílit jízdní doby 30 nebo 60 minut (včetně pobytů v uzlech, mezilehlých stanicích a zastávkách) podle navrhovaného taktu, aby jízdní doba mezi uzly odpovídala libovolnému celočíselnému násobku vzdálenosti os symetrie (polovině délky taktu). Tyto jízdní doby se nazývají systémové jízdní doby. Z definice osy symetrie vyplývá, že taktový grafikon musí být nastaven tak, aby ke křižování vlaků stejné kategorie docházelo v uzlech.

Železniční infrastruktura - optimální

Dle zpracovaného dopravního modelu, sestávajícího z nepřeberného množství zjednodušení a implikací, vyplývají převážně pro význam interních dopravních vazeb na území kraje Vysočina následující závěry:

Doporučuje se sledovat úpravy železničních spojení (postupně, dle nárůstu hybnosti obyvatel):

Relace Rozdíl intenzit varianty s projektem 2020 minus varianta bez projektu 2020 (osob/den)
Žďár nad Sázavou - Brno + 2440
Jihlava - Okříšky + 1120
Horní Cerekev - Jindřichův Hradec + 780
Kostelec u Jihlavy - Telč + 590
Žďár nad Sázavou - Havlíčkův Brod + 430
Horní Cerekev - Pelhřimov + 320

Není naopak bezpodmínečně nutné v dohledné době zvyšovat kapacitu následujících spojení:

Relace Rozdíl intenzit varianty s projektem 2020 minus varianta bez projektu 2020 (osob/den)
Jihlava - Havlíčkův Brod -1040
Žďár nad Sázavou - Nové Město na Moravě -810
Třebíč - Náměšť nad Oslavou -780
Havlíčkův Brod - Čáslav -400
Kostelec u Jihlavy - Horní Cerekev -230

Ostatní optimalizované úseky přináší minimální pohyby v rozdílu denních intenzit varianty s provedenými opatřeními a varianty bez projektu v řádech desítek osob v kladném či záporném slova smyslu.

Fotodokumentace