V rámci projektově orientované výuky navrhněte model dopravního systému regionu Vysočina. Uvedený kraj patří mezi část republiky s nadprůměrnou nadmořskou výškou a převážně radiálním uspořádáním dopravních sítí s přirozeným centrem Jihlavou a významnou dopravní křižovatkou Havlíčkovým Brodem.
S ohledem na výhledové záměry v silniční i železniční dopravě navrhněte uspořádání dopravní obsluhy kraje. Přitom zohledněte přepravní potřeby obyvatelstva, rozdělení typů cest a jejich četnost, lokalizaci zdrojů a cílů zátěže, kapacitu navrhovaných dopravních staveb (včetně uzlů) a výhledový model systémových jízdních dob železniční dopravy v členění jednotlivých segmentů. Zvažte rovněž výhledové použité dopravních prostředků.
Z hlediska přepravních proudů a stavu dopravní infrastruktury sledujte situaci v roce 2020 a v roce 2030.
Vypracujte:
Následuje výčet zásad, které byly zpracovatelem zváženy jako zásadní a relevantní pro veškeré následující úvahy o rozvoji dopravní infrastruktury v regionu Vysočina:
V rámci návrhu optimalizačních opatření došel pracovní tým k závěru, že Koncepce dopravy kraje Vysočina by kromě vlastních infrastrukturních zásahů měla pochopitelně řešit i úpravy stávajícího linkového vedení vybraného druhu dopravy. Za tím účelem byla zpracována analýza stávajícího stavu jakéhosi linkového vedení v železniční dopravě, přestože se na většině tratí nedá hovořit o linkách v pravém slova smyslu, především z důvodu nepravidelného vedení, absence pravidelných časů odjezdů i cestovních dob a taktového vedení.
Byl zpracován rovněž návrh linkového vedení pro stavy 2020 a 2030, který bude reakcí na infrastrukturní zásahy do železniční sítě. Komplexní přehledy linek, uvažovaných provozovaných souprav i taktů jsou obsahem následujících přehledů.
Pro regionální dopravu ve výhledovém stavu 2020 byl vytvořen i návrh aplikace tzv. integrálního taktového grafikonu (ITG) pro celou železniční síť kraje Vysočina. ITG se vyznačuje následujícími znaky: vlaky stejné kategorie následují za sebou v pevném pravidelném časovém intervalu (= doba taktu) např. každých 20 minut, každou hodinu nebo každé dvě hodiny. Pro vlaky jedoucí jedním i druhým směrem platí stejná pravidla. Jsou-li jízdní doby shodné v obou směrech, potom se křižují vlaky stejného druhu vždy na tom samém místě a v té samé minutě. Tento časový údaj je definován jako "čas symetrie", resp. "osa symetrie". Při hodinovém taktu jsou od sebe osy symetrie vzdáleny 30 minut, při dvouhodinovém taktu 60 minut. Tato vzdálenost je tedy rovna polovině doby taktu. Evropské železniční správy provozující taktový grafikon (SBB, DB, ÖBB, NS) stanovily jednotně po vzoru SBB osy symetrie na čas XX.00 a XX.30 a to z důvodu nepropojitelnosti sítí se shodnou dobou taktu a odlišnou osou symetrie. V souvislosti se zavedením taktového grafikonu jsou nezbytné určité změny v délce jízdních dob a v propustnosti jednotlivých traťových úseků. Aby taktový grafikon fungoval, musí být splněné přesně definované okrajové podmínky. Mezi uzly je zapotřebí docílit jízdní doby 30 nebo 60 minut (včetně pobytů v uzlech, mezilehlých stanicích a zastávkách) podle navrhovaného taktu, aby jízdní doba mezi uzly odpovídala libovolnému celočíselnému násobku vzdálenosti os symetrie (polovině délky taktu). Tyto jízdní doby se nazývají systémové jízdní doby. Z definice osy symetrie vyplývá, že taktový grafikon musí být nastaven tak, aby ke křižování vlaků stejné kategorie docházelo v uzlech.
Dle zpracovaného dopravního modelu, sestávajícího z nepřeberného množství zjednodušení a implikací, vyplývají převážně pro význam interních dopravních vazeb na území kraje Vysočina následující závěry:
Doporučuje se sledovat úpravy železničních spojení (postupně, dle nárůstu hybnosti obyvatel):
Relace | Rozdíl intenzit varianty s projektem 2020 minus varianta bez projektu 2020 (osob/den) |
---|---|
Žďár nad Sázavou - Brno | + 2440 |
Jihlava - Okříšky | + 1120 |
Horní Cerekev - Jindřichův Hradec | + 780 |
Kostelec u Jihlavy - Telč | + 590 |
Žďár nad Sázavou - Havlíčkův Brod | + 430 |
Horní Cerekev - Pelhřimov | + 320 |
Není naopak bezpodmínečně nutné v dohledné době zvyšovat kapacitu následujících spojení:
Relace | Rozdíl intenzit varianty s projektem 2020 minus varianta bez projektu 2020 (osob/den) |
---|---|
Jihlava - Havlíčkův Brod | -1040 |
Žďár nad Sázavou - Nové Město na Moravě | -810 |
Třebíč - Náměšť nad Oslavou | -780 |
Havlíčkův Brod - Čáslav | -400 |
Kostelec u Jihlavy - Horní Cerekev | -230 |
Ostatní optimalizované úseky přináší minimální pohyby v rozdílu denních intenzit varianty s provedenými opatřeními a varianty bez projektu v řádech desítek osob v kladném či záporném slova smyslu.