Prof. Petr Moos vystudoval na ČVUT v roce 1969 obor radioelektronika a v roce 1974 obhájil titul kandidáta věd v oboru sdělovací technika. V roce 1989 byl jmenován docentem na Fakultě stavební ČVUT v oboru technická zařízení budov. Habilitoval se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v roce 1994 v oboru radioelektronika a telekomunikace. Profesorem v oboru sdělovací technika se stal v roce 1996.
V letech 1993–1999 se stal historicky prvním děkanem Fakulty dopravní ČVUT v Praze, kterou také pomáhal spoluzakládat a do které vtiskl svůj osobitý styl. V období 1999–2006 pokračoval jako proděkan pro vědu a výzkum na Fakultě dopravní ČVUT a v roce 2006 byl opětovně zvolen do funkce děkana Fakulty dopravní ČVUT. Současně na fakultě působil jako vedoucí Ústavu informatiky a telekomunikací. V období 2010–2013 vykonával funkci prorektora ČVUT v Praze pro rozvoj. Svoji obětavou službu pro ČVUT zakončil ve funkci proděkana pro rozvoj Fakulty dopravní ČVUT.
Za přínos k rozvoji ČVUT získal v roce 2007 zlatou Felberovu medaili, také v roce 1998 získal Gerstnerovu medaili. V roce 2018 mu byl udělen čestný doktorát Univerzity Pardubice za dlouhodobý přínos v oblasti dopravy a za zásluhy při vzniku a rozvoji Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.
Odborně se prof. Petr Moos zabýval inženýrskou informatikou, telekomunikacemi, systémovým inženýrstvím, telematikou a dopravní politikou. Byl autorem nebo spoluautorem více než 120 odborných článků, 4 monografií a desítek učebních textů. Mistrovsky ovládal umění diskuse, byl znamenitý vyjednávač. V roli řídícího pracovníka byl vnímavý k potřebám kolegů a inicioval jejich profesní růst. Důraz kladl zejména na systémovost, vytrvalost a etickou stránku řídící činnosti.
Profesor Petr Moos byl členem vědeckých rad několika univerzit a fakult. Působil jako místopředseda Výboru EURNEX (Síť excelence 68 evropských univerzitních a rezortních výzkumných pracovišť), kde koordinoval sítě excelence ve střední a východní Evropě. Mimo to absolvoval zahraniční stáže a vědecké pobyty na řadě západoevropských univerzit a na pracovištích v USA. Vedl také tým, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o další, zcela klíčový, objekt Centra urgentní medicíny.
V roce 1998 byl jmenován ministrem dopravy ČR ve vládě Josefa Tošovského. V roce 2018 jej řídící výbor Českých drah schválil předsedou dozorčí rady. V roce 2015 mu udělil prezident republiky medaili Za zásluhy. Profesor Petr Moos také obdržel Poctu hejtmana Libereckého kraje za rok 2022 za celoživotní přínos v oblasti dopravního inženýrství a vysokoškolského vzdělávání v oboru dopravy.
Za svou lásku k hudbě prof. Petr Moos vděčil pěveckému sboru Severáček, kde byl v roce 1958 jedním ze zakládajících členů. Zpívaly v něm i jeho dvě mladší sestry. Jako jeden z nejstarších členů sboru později býval i vedoucím oddílu na letních soustředěních v Letařovicích. Krom toho, v mládí také skákal na lyžích, které ve zralejším věku vyměnil za paragliding. Byl také vášnivým sběratelem motorek. Bohužel se mu tato záliba málem stala osudnou, když v roce 2009 nezaviněně prodělal těžkou havárii. Díky silné vůli a odhodlání se zotavil a mohl nastoupit z nemocnice rovnou do funkce prorektora pro rozvoj ČVUT v Praze.
Při promocích prof. Petr Moos studentům často říkával, že kromě kvalitního vzdělání a vysokoškolského diplomu by jim rád předal ještě klíč k radosti. Tímto klíčem byla dle jeho slov vděčnost všem blízkým i pedagogům, kteří měli zásluhy na jejich úspěchu.
Prof. Petr Moos byl krásnou, renesanční osobností, nadšenec s širokým odborným rozhledem, hlubokým lidským rozměrem, jiskrou v oku, jehož životním krédem bylo, aby se každý z nás mohl stále na něco těšit. Tyto principy zaváděl od samého počátku do prostředí Fakulty dopravní ČVUT v Praze, která si jeho odkaz bude připomínat v podobě stipendia profesora Moose pro nejlepší studenty doktorského studia v oboru doprava. Zároveň po prof. Petru Moosovi byla pojmenována zasedací místnost Vědecké rady v budově Horská.
Sepsal: prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek, dr. h. c.
Další odkazy: