Zatímco na střední škole byl školní rok, který se dělil na pololetí, u nás tě čeká akademický rok a zimní/letní semestr. V letošním akademickém roce zimní semestr probíhá v termínu 23. 9. 2024 – 16. 2. 2025, letní semestr od 17. 2. 2025 – 21. 9. 2025. Výuka trvá 14 týdnů, zbytku se říká zkouškové období.
Ve zkouškovém období skládáš zkoušky z předmětů, které jste v semestru měl(a) a vyžadují zakončení zkouškou. Abys zkoušku mohl(a) absolvovat, musíš získat zápočet. Pokud zápočet nezískáš, čeká tě opakování předmětu. U některých předmětů se setkáš s tzv. klasifikovaným zápočtem, u takových předmětů již není nutné složit zkoušku.
Na Dopravce tě čeká hodnocení písmeny, a to A až F. A–E říká, že jsi předmět udělal(a), klasifikačním stupněm F budeš ohodnocen(a), pokud zkoušku nesložíš nebo se na ni nedostavíš.
Každý předmět má určitý počet kreditů, který získáš úspěšným absolvováním. Je ale nutné nasbírat dostatečný počet kreditů – za celou dobu studia musíš získat 180 kreditů (v 1. semestru musíš získat minimálně 15 kreditů, na konci 2. semestru musíš mít na kontě minimálně 30 kreditů, v každém dalším akademickém roce minimálně 40 kreditů).
Jednotlivé předměty jsou zakončeny zápočtem, zkouškou, kombinací zápočtu a zkoušky nebo klasifikovaným zápočtem. Úspěšné splnění předmětu představuje splnění požadavků daných vyučujícím pro získání daného typu zakončení. Zápočet je bez klasifikace, je třeba například spočítat příklady nebo provést měření, napsat práci, splnit test. Klasifikovaný zápočet je většinou udělen za vykonanou tvůrčí práci, kdy je zadání jednak splněno a jednak ohodnoceno známkou dle své kvality. Zkouška ověřuje rozsah získaných teoretických znalostí, které hodnotí známkou. U některých předmětů bývá připuštění ke zkoušce podmíněno získáním zápočtu jako prokázání základního nabytí znalostí z daného předmětu.
Zkoušky jsou hodnoceny písmeny, přičemž A je nejvyšší ohodnocení a odpovídá jedničce, F značí, že student neprospěl. Na Fakultě dopravní ČVUT je ve standardním režimu možné jít ke zkoušce dvakrát na první zápis předmětu a dvakrát pro druhý zápis předmětu. Pro třetí termín zkoušky může student využít tzv. „žolíka“, pokud ho má k dispozici.
„Žolík“ představuje možnost mít u předmětů jeden opravný termín „navíc“. Žolíky dostane každý student přiděleny při zápisu do studia a jejich počet je dvojnásobkem doby standardního studia akreditovaného studijního programu. Pokud je například standardní doba studia vybraného bc. programu 3 roky, dostane student 6 žolíků, které může v průběhu bc. studia využít. U navazujícího studia jsou to 4 žolíky.
První rozdíl, na který si budeš muset zvyknout, je to, že „hodina“ už nebude mít 45 minut, ale rovnou dvojnásobek, tedy 90 minut. V rozvrhu se ti také u předmětů bude objevovat, jestli je jedná o přednášku, cvičení nebo laboratoř.
Přednáška je hromadné vysvětlování látky ve velkých posluchárnách (100–200 lidí). Cvičení se odehrává v menších skupinkách (max. 30 lidí), ve kterých si prakticky na příkladech ověřuješ získané znalosti z přednášek. A laboratoře jsou stejné jako cvičení, jen se konají přímo na specializovaných pracovištích.
Odvyknout si také budeš muset na pravidelné ranní vstávání na osmou hodinu. Rozvrh na vysoké je stavěn tak, že hodinu můžeš mít kdykoliv. Ráno, v poledne, odpoledne... a třeba zbytek dne mít volno.
