Lidé na fakultě
prof. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D., MBA

Cílem tohoto projektu je vývoj a výroba hybridních nanovlákenných struktur s unikátními vlastnostmi odlišujícími se od v současnosti vyráběných materiálů s obsahem nanovláken, což umožní zejména zlepšení užitných vlastností, redukci výrobních nákladů a zvýšení produktivity výroby konečných produktů. Výstup projektu díky tomu dosáhne velmi širokého uplatnění, například v oblasti průmyslu, filtrace, standardního textilu a hygieny, ale i v oblasti zdravotnictví a zdravotnických prostředků či ochranných pomůcek.

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

2024 - 2026

TREND

prof. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D., MBA; Ing. Roman Říha, Ph.D.

Evropský registr srdečních zástav publikoval v roce 2017 zásadní studii, jež zmapovala stav mimo nemocniční resuscitace v Evropě. Česká republika dosáhla výborné výsledky v několika sledovaných parametrech. 1. v zahájení laické resuscitace (před příjezdem zdravotnické záchranné služby) dosáhla 82 % a spolu s Norskem se dostala na první příčku. 2. šance na přežití náhlé zástavy oběhu u nás dosahuje 45 %, evropský průměr činí 28 %. Z nejnovějších doporučených postupů pro resuscitaci ovšem vyplývá, že samotné použití automatizovaných externích defibrilátorů (AED) celoevropsky výrazně zaostává. AED jsou použity průměrně v 28 % případů, ale právě jejich použití zvedá šanci na přežití náhlé zástavy oběhu až o pětinásobek. Toto číslo je zajímavé i z toho důvodu, že 75 % evropských zemí má zavedenou síť veřejně dostupných AED, pro které má vytvořený i oficiální registr. Jednou z těchto zemí jsme i my. Itálie je jediným státem v Evropě, který má zákon (r. 2021), který upravuje použití AED, poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace a jako bonus i tolik důležitou edukaci veřejnosti v první pomoci. Předmětem tohoto projektu bude komplexní zmapování problematiky AED v České republice, které pak poslouží k sepsání disertační práce na toto téma. Hlavním cílem bude vytvoření podkladů pro zákonný předpis, jenž by svou existencí zefektivnil dosavadní systém použití AED v mimo nemocniční laické resuscitaci.

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

2023 - 2025

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS23/201/OHK4/3T/17

Ing. Sára Barboríková; Ing. Jan Kašpar; Ing. Vojtěch Malina; Ing. František Nekola; prof. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D., MBA; doc. Ing. Pavel Smrčka, Ph.D.; Ing. Tomáš Veselý, Ph.D.; Ing. Martin Vítězník; Ing. Michaela Gaea Čolakovová

Cílem projektu je tvorba nového kurzu CŽV zaměřeného na rozšiřování dovedností (upskilling) s názvem „Osoba odpovědná za dodržování právních předpisů podle nařízení EU 2017/745 (MDR) a její role ve firmách“. Takto vytvořený kurz CŽV bude respektovat jak požadavky na evropské úrovni v souvislosti s harmonizací v oblasti mikrocertifikátů (microcredentials), tak relevantní výsledky v rámci specifického cíle C Výzvy k předkládání návrhů projektů v rámci Národního plánu obnovy pro oblast vysokých škol pro roky 2022-2024. Kurz bude také respektovat požadavky nového nařízení na evropské úrovni v oblasti nové právní úpravy nakládání se zdravotnickými prostředky (ZP). Jedná se o velmi specifický kurz CŽV, který reaguje na aktuální požadavky evropské legislativy v oblasti zdravotnických prostředků, a také na poptávku zejména výrobních firem, které musí splňovat mnoho nových požadavků nového nařízení.

Katedra informačních a komunikačních technologií v lékařství

2022 - 2024

Rozvojové programy MŠMT - NPO_ČVUT_MSMT-16597/2022

Cílem projektu je vytvoření unikátní variabilní technologie výroby zdravotnických prostředků a ochranných pomůcek založených na úpravě centrálního textilního dílce z nejmodernějších materiálů včetně nanotextilií. Centrálně počítačově řízená soustava výrobních modulů s proměnlivou konfigurací umožní operativně měnit výrobu podle aktuálních požadavků trhu, zejména případných pandemických stavů. Inovativní zařízení umožní zpracování nejen uvažovaných výrobků, ale bude tvořit platformu pro další aplikace. V rámci projektu bude vytvořena pilotní linka a funkční vzorky vybraných výrobků.

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

2021 - 2023

TREND

Ing. Jan Kašpar; doc. Ing. Jan Mužík, Ph.D.; prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc., MBA, dr. h. c.; prof. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D., MBA; doc. Ing. Pavel Smrčka, Ph.D.

Hlavním cílem projektu bude vyvinout terapeutický rehabilitační robot, který bude představovat v tomto segmentu vysoce pokročilých medicínských technologií zcela novou generaci. Tento jeho disruptivní charakter bude dán možností řídit proces re-edukace hybnosti ochrnuté končetiny pacienta přímo prostřednictvím signálů z jeho mozku. V oblasti robotické rehabilitace neexistuje dosud terapeutický rehabilitační robot, který by kolaboroval s pacientem přímo na úrovni jeho myšlení, tedy byl řízen myšlenkovým záměrem pacienta vykonat požadovaný pohyb. Tato možnost, která bude tedy hlavním cílem řešení zamýšleného projektu výzkumu a vývoje řešeného společnými silami všech tří uchazečů, bude znamenat posun celé robotické rehabilitace na generačně vyšší úroveň a nepochybně zajistí nejen další růst klinické účinnosti této formy léčby, ale i významnou konkurenceschopnost tohoto nově vyvinutého produktu lékařské robotiky. Kromě této klíčové charakteristiky nově vyvinutého produktu bude terapeutický robot vynikat progresivní koncepcí typu end-effector, v případě re-edukace hybnosti horní končetiny bude voleno výhodné ventrální postavením robota vůči pacientovi. Vyvinutý robot bude plně kolaborativní a bude využívat senzorů polohy, síly i momentu sil léčené ochrnuté končetiny. Vyvinutý robot bude vybaven aktivními pohony, kde předpokládáme využití krokových motorů a servopneumatiky. Vývojová aplikace servopneumatiky je již sama o sobě inovací, poněvadž ji současná řešení rehabilitačních robotů zatím nevyužívají. Robot bude kromě uvedených atributů vynikat možnostmi internetové konektivity, plným využíváním možností virtuální reality a relevantní mírou uplatnění umělé inteligence. Zároveň bude integrálně zahrnovat inteligentní diagnostický systém, s jehož pomocí bude možno objektivně posuzovat úspěch terapie a terapii optimalizovat. Orientaci navrhovaného projektu na oblast robotické rehabilitace povyžují předkladatelé projektu za mimořádně perspektivní.

Katedra informačních a komunikačních technologií v lékařství

2021 - 2025

TREND

doc. Ing. Roman Matějka, Ph.D.; doc. Ing. Marek Piorecký, Ph.D.; prof. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D., MBA

Současnou léčbou degenerativních onemocnění typu artróza či traumatických poškozeních kosti je v nejzazším případě náhrada kloubu, příp. kosti, implantátem. Materiál implantátu, většinou kov, keramika, příp. polymer, je pro organismus cizím materiálem, který vyvolává reakci okolní tkáně, kterou může být i zánět, infekce, nedostatečné vhojení, aseptické uvolnění apod. Např. jen mezi léty 2002 - 2012 muselo 12 662 pacientů v ČR podstoupit revizní operaci umělého kloubu, což pojišťovny stálo 1,1 mld. Korun. Případné komplikace při interakci povrchu implantátu s okolní tkání lze eliminovat upravením povrchu materiálu, příp. přizpůsobením materiálu organismu pacienta. Jednou z možností je kultivace autologních buněk pacienta na povrch implantátu. Vzhledem k faktu, že buňky na hladkém povrchu materiálu nemohou adherovat, musí být povrch nejdříve modifikován, např. drážkováním, pokrytím diamantovou vrstvou atp. Vhodnou modifikací povrchu lze tak dosáhnout zvýšení osteointegrace buněk a snížit tak komplikace při vhojení implantátu do kosti. Cílem práce je tedy diferenciace kmenových buněk do osteoblastů na povrchu slitiny titanu Ti6Al4V. Bude testováno několik forem úprav povrchu titanu (mechanické - leštění, pískování, drážkování; oplazmování; anodizace; pokrytí DLC (uhlíku podobný diamant)) a vyhodnocen nejvhodnější povrch pro zvýšení adheze kmenových buněk k titanu. Mezenchymální kmenové buňky budou diferencovány do osteoblastů, přičemž diferenciace bude podpořena dynamickou stimulací, která zajišťuje podmínky podobné in vivo organismu.

Katedra biomedicínské techniky

2019 - 2019

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/088/OHK4/1T/17

Cílem projektu je výzkum a vývoj v oblasti zdravotnické přístrojové techniky resp. materiálu pro přípravu personalizovaných kožních krytů. Specificky, projekt v návaznosti na výstupy předchozího výzkumu a vývoje podniku hledá a optimalizuje formulace, technické postupy a konkrétní provedení cartridge pro manipulaci a modifikaci zejména nanovlákenných kožních krytů s obsahem aktivní molekuly pro poloautomatické zařízení umožňující lékaři připravit kryt rány dle potřeb konkrétní rány a konkrétního pacienta. Dávkovací systém využívá zejména mikrofluidní resp. emulzní systém modifikace, pro použití v klinické praxi je třeba v závislosti na jeho provozní hodnoty definovat a validovat parametry výsledných krytů, zejména z pohledu homogenity distribuce účinné látky na substrátu nebo přítomnosti reziduí v případě vícekrokové modifikace. Je také třeba řešit otázku efektivní manipulace s mechanicky málo odolnými nanovlákennými substráty pomocí cartridge. Projekt rozvíjí technická řešení Grade Medical v oblasti tvorby personalizovaných krytů ran a spojuje know-how společnosti s know-how v oblasti přístrojové zdravotnické techniky FBMI. V projektu bude vyvinut a optimalizován design cartridge pro dosažení efektivní, reprodukovatelného a ekonomicky výhodného procesu modifikace a aplikace na pacienta.

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

2019 - 2022

TRIO

Cílem projektu je výzkum a vývoj v oblasti personalizovaných kožních krytů. Specificky, projekt optimalizuje a vytváří technická řešení pro poloautomatickou přípravu lipidických nanočástic s obsahem aktivní molekuly pro on-line systém (zařízení) umožňující lékaři připravit kryt rány dle potřeb konkrétní rány a konkrétního pacienta. Zařízení pro přípravu přitom využívá zejména nanovlákenných nosičů a mikrofluidní resp. emulzní systém modifikace. Projekt navazuje na aktivity ING MEDICAL v oblasti tvorby personalizovaných krytů ran a spojuje know-how společnosti v oblasti chemických vlastností formulací s know-how v oblasti přístrojové zdravotnické techniky FBMI a vstupy dalších partnerů. V projektu budou v rámci multidisciplinárního konzorcia hledány a optimalizovány formulace vhodné pro použitý drug-delivery systém pro dosažení efektivní, reprodukovatelné a ekonomicky výhodné formulace a procesu.

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

2019 - 2022

TRIO

Cílem projektu je vyvinout speciální nanovlákenné krytí určené pro lokální léčbu chronických ran různé etiologie, kdy účinek tohoto zdravotnického prostředku bude zdokonalen prostřednictvím autologní aplikace mezenchymálních stromálních buněk (MSCs) získaných z tukové tkáně pacienta a osetých do nanovlákenného krytí před jeho přiložením na ránu po jejím předchozím nadstandardním ošetření pomocí přístrojového debredementu ultrazvukem a s následnou podpůrnou intervencí hojení dalšími zdravotnickými prostředky aplikujícími vysokovýkonné laserové záření a indukované elektrické proudy. Pro uplatnění MSCs bude tedy nanovlákenné krytí metodami tkáňového inženýrství speciálně upraveno, takže působení buněčných produktů zahrne celou plochu rány, přičemž díky regulované degradibilitě nanovláken a vyvinutému řízenému uvolňování celulárních produktů do rány bude léčebné působení dostatečně dlouhodobé a účinné. Projet bude řešit i optimální technologii získání a isolace MSCs, jakož i účinné a sterilní zavedení tohoto celulárního produktu do nanovlákenného krytí přímo u pacienta. Efektivní migraci MSCs do rány dále urychlí působení zevních fyzikálních energií, jejichž účinek se projeví při přípravě rány pro aplikaci nanovlákenného krytí (specifický ultrazvuk, respektive laser), jakož i dlouhodobě během přiložení speciálního krytí (indukované elektrické proudy). Pro aplikaci fyzikálních energií bude vyvinut rovněž prototyp přístrojového systému - zdravotnického prostředku. Tento systém bude zahrnovat jednak přístroj pro přípravu rány před aplikací nanovlákenného krytí - ultrazvukově asistovanou léčbu ran. Tímto přístrojem se pomocí ultrazvukových kmitů aplikovaných společně s roztokem určeným pro ošetření rány a za vzniku kavitace ničí patogenní flóra, vyplavují se mikrobiální a nekrotické produkty a obnovuje se fyziologické pH. Simultánní ozáření rány laserem s vyšší dávkou přitom podpoří start fyziologických procesů hojení.

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

2017 - 2020

TRIO

Ing. Jana Matějková, Ph.D.; prof. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D., MBA

V současné době tvoří 40% náhrad srdečních chlopní náhrady biologické, především z vepřové aortální chlopně a hovězího perikardu, které jsou síťované glutaraldehydem. Tyto xenogenní náhrady však často degenerují nebo kalcifikují, což omezuje jejich životnost. V tomto projektu chceme vyvinout novou biologickou náhradu srdeční aortální chlopně, s použitím lidského nebo vepřového perikardu, který bude osazen kmenovými buňkami z tukové tkáně a endotelovými buňkami. Takto připravená autologní chlopenní náhrada bude v budoucnu testována in vivo na miniprasatech. Perikard bude nejprve decelularizován, pokryt biomolekulárními strukturami na podporu recelularizace a endotelizace. Konstrukt osazený oběma buněčnými typy bude kultivován v dynamickém bioreaktoru. Mechanické zatěžování bude indukovat diferenciaci kmenových buněk na intersticiální buňky chlopně a na buňky hladkého svalu a bude podporovat produkci mezibuněčné hmoty a to povede k celkovému zlepšení mechanických vlastností perikardu.

Katedra biomedicínské techniky

2015 - 2019

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu a vývoje na léta 2015 - 2022

1. Vytvořit nový bioreaktor na osídlování cévních protéz endotelovými a kmenovými buňkami a na jejich dynamickou kultivaci. Bioreaktor zabezpečí laminární proudění média uvnitř protézy a sterilitu během dlouhodobé kultivace. Bioreaktor umožní použití dvou rozličných médií z vnitřní a vnější strany protézy a bude simulovat fyziologické podmínky v cévě. Bioreaktor umožní použití protéz o malém průměru (3-6 mm). 2. Chemicky modifikovat pletené cévní protézy a osadit je endotelovými buňkami nebo kmenovým buňkami a kultivovat je v bioreaktoru po dobu 1-4 týdnů. 3. Příprava cévních štěpů z prasečích arterií decelularizací, chemickým síťováním a potahováním proteinovými vrstvami a jejich osídlení endotelovými buňkami (na vnitřní straně) anebo kmenovými buňkami (z obou stran štěpů). Dlouhodobá kultivace cévních štěpů v bioreaktoru. 4. Hodnotit pokrytí vnitřní strany protézy endotelem, prokázat a měřit přítomnost diferenciačních markerů. Hodnotit prorůstání cévních štěpů kmenovými buňkami a diferenciaci kmenových buněk na endotelové buňky a hladké svalové buňky.

Děkanát

2014 - 2017

ALFA: Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje

Cílem navrhovaného projektu je podpořit rozvoj a následnou stabilizaci kvalitní výzkumně-výukové infrastruktury Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI). Zkvalitnění a navýšení kapacity vědeckovýzkumných laboratoří je základem pro zlepšení kvality poskytovaného vzdělávání zaměřeného na výzkumné, vývojové a inovační aktivity v oblasti biomedicínského inženýrství. Cílovou skupinou v tomto kontextu, jsou tedy studenti (PhD., Mgr., Bc.) ale i uchazeči o studium a zaměstnanci FBMI, v širším kontextu celá ČR, která může profitovat ze zvýšení kvality poznatků realizovaných díky projektu BIOKOS. Na základě současného stavu podaných přihlášek, průzkumu zájmu o studium a predikce vývoje počtu studentů fakulty bylo konstatováno, že FBMI má nedostačující prostorové, přístrojové a laboratorní vybavení pro provádění vlastní výzkumné činnosti spojené s výukou, a to zejména v doktorském a magisterském studiu.

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

2011 - 2013

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace

Cílem projektu je podpora spolupráce mezi lékařskými fakultami a fakultou biomedicínského inženýrství v ČR. Podpora vzdělávacích a školících aktivit bude realizována ústavy lékařské biofyziky prostřednictvím stáží a odborných praxí. Spolupráce rozšíří odborné dovednosti účastníků odborných stáží a konferencí o oblast moderních vyšetřovacích i laboratorních metod a aplikací nových technologií v medicíně

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

2011 - 2014

OPVK - operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost - Strukturální fondy EU - CZ.1.07/2.4.00/17.0058

doc. Vladimír Rogalewicz, CSc.

V daných socioekonomických podmínkách České republiky vytvořit metodiku hodnocení využití zdravotnických prostředků, zpracování jejího návrhu pro podmínky České republiky a ověření možnosti jejího použití na vybraných prostředcích zdravotnické techniky. Jako jedna z možných metod se jeví metoda analýzy nákladů a přínosů (CBA). V oblasti ocenitelných nákladů a přínosů budou využity standardní nástroje a postupy, které budou porovnávány se zahraničními přístupy. Významný přínos projektu bude v oblasti neocenitelných nákladů a přínosů, kde průzkumem ve zdravotnických zařízeních bude stanovena průměrná hodnota a doporučené toleranční pásmo těchto parametrů. Následným přínosem celého projektu je vysoká míra implementovatelnosti dané metodiky.

Děkanát

2010 - 2014

Resortní program výzkumu a vývoje Ministerstva zdravotnictví III