Lidé na fakultě
Ing. Tomáš Malich

Ing. Tomáš Malich

Develop a simulation software compatible with MS Teams. Use it in an existing course 21RTS – this course will be offered to students from partner universities. Prepare a stand-alone online workshop available to EuroTeQ Universities.

2021 - 2021

Projekty podpořené ze zahraničí (pracovní kód k dodatečnému upřesnění)

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Bc. Vojtěch Kráčmar; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.

Předkládaný projektový koncept je zaměřen na návrh zařízení, umožňujícího sběr a poskytování dat v průběhu letu, tj. autonomního letového zapisovače umožňujícího bezdrátový přenos dat. S ohledem na aktuální příslib Evropské agentury pro bezpečnost letectví související se zavedením výcviku založeného na kompetencích se mimo jiné předpokládá využití letových dat, resp. jejich evaluace, pro zefektivnění výcviku. Aktuálně lze taková data získávat pouze z elektronického letového informačního systému (EFIS). Ve spojitosti s tímto systémem však existuje několik limitací, a to zejména fakt, že ne všechna letadla jsou tímto systémem vybavena. Mezi další limitace patří nedostatečná vzorkovací frekvence zaznamenávaných dat a nekomfortní přenos dat do cílového zařízení vybaveného softwarem pro analýzu těchto letových údajů. Je tedy zřejmé, že zařízení, které by bylo dostupné, poskytovalo kvalitní data a umožňovalo snadný, nejlépe bezdrátový, přenos dat do koncového zařízení na trhu absentuje. Z těchto důvodů je snahou vytvořit zařízení, které bude tyto požadavky splňovat. Sběr dat by měl probíhat z více zdrojů. Primárně bude využit akcelerometr a gyroskop v zařízení. Další možnost, která bude předmětem evaluace, je získávání dat z odpovídače letadla. Získaná data budou zpracována v reálném čase a dále poskytována pomocí bezdrátové technologie k dalšímu využití - převážně pro aplikace v mobilních telefonech či tabletech. Data získaná prostřednictvím navrženého zařízení budou dále porovnána z daty z EFIS (aktuálně verze Garmin G1000).

2020 - 2021

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS20/143/OHK2/2T/16

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Michaela Kalivodová; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; doc. Ing. Andrej Lališ, Ph.D.; Ing. Tomáš Malich; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; doc. Ing. Peter Vittek, Ph.D.

Použití augmentované reality v letectví je výsledkem neustálé snahy o zvyšování bezpečnosti. V současné době se běžně používá ve formě tzv. Head-Up Display, nebo je testována v podobě Head-Worn Display (HWD), tedy zobrazovacích jednotek umístěných přímo na uživateli. HWD má nejčastěji podobu přileb či brýlí, tzv. smart glasses. Promítnutí augmentované reality do zorného pole uživatele v letectví je bezesporu krokem vpřed, nicméně limitací těchto zobrazovacích systémů je neexistence analýzy ergonomie zobrazení zvolených dat v zorném poli. Předkládaný projekt je zaměřen na odstranění uvedených limitací, a to návrhem zobrazení letových a navigačních dat z primárního letového displeje, ve smyslu grafickém i prostorovém, a s respektováním percepčních možností zorného pole běžného uživatele. Cílem je vytvořit návrh softwaru augmentované reality a jeho ověření využití ve formě HWD. Software bude vložen do brýlí s otevřeným zdrojovým kódem a způsob zobrazení letových a navigačních údajů bude navržen s ohledem na co největší využitelnost prezentovaných údajů

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/133/OHK2/2T/16

Ing. Michaela Kalivodová; Bc. Vojtěch Kráčmar; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; Ing. Tomáš Malich; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; doc. Ing. Stanislav Szabo, Ph.D., MBA, dr. h. c.; Ing. Sarah Van Den Bergh

Předkládaný projektový koncept je zaměřen na studium vlivu únavy na výkonnost pilota. Aktuální stav sledování únavy v letectví je založen zejména na sběru subjektivních dat po letu, tj. zejména prostřednictvím dotazníkových šetření. Experimentálně se objevují snahy o kvantifikaci únavy prostřednictvím fyziologických měření, tj. s využitím monitorace psychofyziologické kondice pilota. V tomto směru je však vše stále v experimentální rovině a měření se orientují pouze na kratší experimenty. Z tohoto důvodu je v předkládaném projektu představen koncept 24hodinových měření s cílem vytvoření proměnlivé hladiny únavy s ohledem na dobu bdělosti subjektu a s ohledem na denní dobu. V průběhu experimentu dochází k simulovaným letů, v nichž jsou měřeny biosignály s primárním zaměřením na mozkovou a srdeční aktivitu subjektu a dále jsou sbírána letová data. V časových prostorech mezi jednotlivými lety je pak provedena baterie výkonnostních a psychologických testů. Projekt má tedy ambici sjednotit standardně užívané metody a rozšířit je o ty experimentálně užívané, ať už v rovině sběru dat nebo jejich hodnocení, a tím vytvořit komplexní experiment s cílem studia vlivu únavy na výkonnost pilota. Takováto studie by mohla přispět ke snahám o objektivizaci únavy a určení kritické hladiny únavy. Uvedená studie by mohla posloužit jako podklad při snahách o zvyšování bezpečnosti letecké dopravy.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/124/OHK2/2T/16