Granty a projekty

informace pocházejí z univerzitní databáze V3S

Řešitel:
Spoluřešitelé:
Ing. Timotej Gavura; Ing. Michaela Kalivodová; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; doc. Ing. Luboš Socha, Ph.D. et Ph.D.
Anotace:
Letové iluze obecně jsou definovány jako rozpor mezi realitou a tím, co mozek pilota vyhodnotí. Předložený projekt se zabývá studiem vlivu vestibulárních iluzí, konkrétně Coriolisovi a somatogyrální iluze na nystagmus u dvou skupin pilotů rozdělených dle úrovně zkušeností. Jedná se o žáky v pilotním výycviku a aktivní piloty. Experimentální měření bude probíhat v rámci dvou letových profilů, kde jeden bude s iluzemi a jeden bez. Během těchto profilů se budou sbírat letová data a data z elektronystagmografie a následně budou komparována. Data ze simulátoru budou porovnána i s referenčním měřením na otočné židli a bude se zjišťovat, zda je mezi nimi souvislost. Celá koncepce bude tedy založena na důkazech, které poskytnou podrobné informace o chování pilota v závislosti na podlehnutí iluzím. Uvedené může mít vliv na zvýšení bezpečnosti letecké dopravy a ke zvýšení teoretické báze znalostí o uvedeném problému.
Pracoviště:
Rok:
2022 - 2023
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS22/127/OHK2/2T/16

Řešitel:
Spoluřešitelé:
Ing. Kateřina Grötschelová; Ing. Natalia Guskova; Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Tomáš Havel; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.
Anotace:
Široké portfolio volně prodejných a cenově dostupných bezpilotních letových prostředků, jejich konstrukční různorodost, stupeň autonomie a integrování autopilotných systémů (Pixhawk či ArduPilot) přiměl Evropskou unii modifikovat dosavadní legislativní nařízení kvalifikaci dronů. Nové nařízení kromě hmotnosti zohledňuje další výkonové charakteristiky jako maximální rychlost při vodorovném letu a maximální výšku nad bodem vzletu. Na základě těchto specifikací je dron zařazen do jedné ze čtyř tříd. Metodika testování jakož i měřicí zařízení, používané pro testování, budou mít velký vliv na správnost klasifikace produktu a jeho cenotvorbu. Uvedené bude platit zejména u dronů kategorie C0 a C1 s maximální vzletovou hmotností do 250g pro C0 resp. 900g pro C1. Cílem projektu je proto navrhnout cenově dostupnou metodu exaktního a dynamického testování výše uvedených základních charakteristik sloužících pro kvalifikaci dronů, to jest právě maximální výšku vzletu a horizontální rychlost. Primární fokus projektu bude na kvadrokoptéry, přičemž předkládaný projekt má ambici definovat další letové charakteristiky, které mohou mít vliv na bezpečnost používání bezpilotních letových prostředků a jejich klasifikaci v rámci platné legislativy EU. Výstupem projektu bude vytvoření ucelené metodiky testování kvadrokoptér s navržením technického řešení softwaru a metodiky pro klasifikaci dronů podle vybraných výkonových letových charakteristik.
Pracoviště:
Rok:
2020 - 2020
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS20/083/OHK2/1T/16

Řešitel:
Spoluřešitelé:
Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Bc. Vojtěch Kráčmar; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.
Anotace:
Předkládaný projektový koncept je zaměřen na návrh zařízení, umožňujícího sběr a poskytování dat v průběhu letu, tj. autonomního letového zapisovače umožňujícího bezdrátový přenos dat. S ohledem na aktuální příslib Evropské agentury pro bezpečnost letectví související se zavedením výcviku založeného na kompetencích se mimo jiné předpokládá využití letových dat, resp. jejich evaluace, pro zefektivnění výcviku. Aktuálně lze taková data získávat pouze z elektronického letového informačního systému (EFIS). Ve spojitosti s tímto systémem však existuje několik limitací, a to zejména fakt, že ne všechna letadla jsou tímto systémem vybavena. Mezi další limitace patří nedostatečná vzorkovací frekvence zaznamenávaných dat a nekomfortní přenos dat do cílového zařízení vybaveného softwarem pro analýzu těchto letových údajů. Je tedy zřejmé, že zařízení, které by bylo dostupné, poskytovalo kvalitní data a umožňovalo snadný, nejlépe bezdrátový, přenos dat do koncového zařízení na trhu absentuje. Z těchto důvodů je snahou vytvořit zařízení, které bude tyto požadavky splňovat. Sběr dat by měl probíhat z více zdrojů. Primárně bude využit akcelerometr a gyroskop v zařízení. Další možnost, která bude předmětem evaluace, je získávání dat z odpovídače letadla. Získaná data budou zpracována v reálném čase a dále poskytována pomocí bezdrátové technologie k dalšímu využití - převážně pro aplikace v mobilních telefonech či tabletech. Data získaná prostřednictvím navrženého zařízení budou dále porovnána z daty z EFIS (aktuálně verze Garmin G1000).
Pracoviště:
Rok:
2020 - 2021
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS20/143/OHK2/2T/16

Řešitel:
Spoluřešitelé:
Ing. Michal Freigang; Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; Ing. Roman Matyáš, Ph.D.; Bc. Jakub Ptáček; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; Ing. Sarah Van Den Bergh; Ing. Lukáš Zibner
Anotace:
Předložený projekt se zabývá hodnocením psychofyziologického stavu pilotů v reálném čase. Uvedené by mohlo dopomoci k rychlé identifikaci vlivu zátěže na pilota během letu. Protože právě piloti jsou během letu nejvíce ovlivňováni okolními stimuly (prostředí, gravitační síla, duševní stav atd.), které mohou negativně ovlivnit bezpečnost pilotáže. Již sice existuje mnoho odborných vědeckých studií jež se zabývají hodnocením psychofyziologické kondice pilotů, avšak naměřené fyziologické parametry jsou zde vyhodnocovány až po naměření celého potřebného úseku. Existují i studie, ve kterých je signál hodnocen v reálném čase, avšak mimo obor letectví. V těchto výzkumech je nejčastěji využívaným parametrem pro hodnocení stavu subjektů srdeční frekvence, resp. variabilita srdeční frekvence, protože právě ta nejlépe vykresluje vliv působení okolních podnětů na psychický a fyzický stav subjektů. Podstatou projektu je tedy posoudit vhodnost a využitelnost stávajících metod zpracování biologických signálů v reálném čase. Cílem projektu je především využití stávajících poznatků, díky nimž dojde k vytvoření návrhu softwarového řešení zpracování naměřených fyziologických parametrů (primárně srdeční frekvence), změřených pomocí biotelemetrického zařízení, v reálném čase. Měření bude probíhat na leteckém simulátoru na Ústavu letecké dopravy FD ČVUT v Praze.
Pracoviště:
Rok:
2019 - 2020
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/131/OHK2/2T/16

Řešitel:
Spoluřešitelé:
Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Michaela Kalivodová; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; doc. Ing. Andrej Lališ, Ph.D.; Ing. Tomáš Malich; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; doc. Ing. Peter Vittek, Ph.D.
Anotace:
Použití augmentované reality v letectví je výsledkem neustálé snahy o zvyšování bezpečnosti. V současné době se běžně používá ve formě tzv. Head-Up Display, nebo je testována v podobě Head-Worn Display (HWD), tedy zobrazovacích jednotek umístěných přímo na uživateli. HWD má nejčastěji podobu přileb či brýlí, tzv. smart glasses. Promítnutí augmentované reality do zorného pole uživatele v letectví je bezesporu krokem vpřed, nicméně limitací těchto zobrazovacích systémů je neexistence analýzy ergonomie zobrazení zvolených dat v zorném poli. Předkládaný projekt je zaměřen na odstranění uvedených limitací, a to návrhem zobrazení letových a navigačních dat z primárního letového displeje, ve smyslu grafickém i prostorovém, a s respektováním percepčních možností zorného pole běžného uživatele. Cílem je vytvořit návrh softwaru augmentované reality a jeho ověření využití ve formě HWD. Software bude vložen do brýlí s otevřeným zdrojovým kódem a způsob zobrazení letových a navigačních údajů bude navržen s ohledem na co největší využitelnost prezentovaných údajů
Pracoviště:
Rok:
2019 - 2020
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/133/OHK2/2T/16

Řešitel:
Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.
Spoluřešitelé:
Ing. Michaela Kalivodová; Bc. Vojtěch Kráčmar; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; Ing. Tomáš Malich; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; doc. Ing. Stanislav Szabo, Ph.D., MBA, dr. h. c.; Ing. Sarah Van Den Bergh
Anotace:
Předkládaný projektový koncept je zaměřen na studium vlivu únavy na výkonnost pilota. Aktuální stav sledování únavy v letectví je založen zejména na sběru subjektivních dat po letu, tj. zejména prostřednictvím dotazníkových šetření. Experimentálně se objevují snahy o kvantifikaci únavy prostřednictvím fyziologických měření, tj. s využitím monitorace psychofyziologické kondice pilota. V tomto směru je však vše stále v experimentální rovině a měření se orientují pouze na kratší experimenty. Z tohoto důvodu je v předkládaném projektu představen koncept 24hodinových měření s cílem vytvoření proměnlivé hladiny únavy s ohledem na dobu bdělosti subjektu a s ohledem na denní dobu. V průběhu experimentu dochází k simulovaným letů, v nichž jsou měřeny biosignály s primárním zaměřením na mozkovou a srdeční aktivitu subjektu a dále jsou sbírána letová data. V časových prostorech mezi jednotlivými lety je pak provedena baterie výkonnostních a psychologických testů. Projekt má tedy ambici sjednotit standardně užívané metody a rozšířit je o ty experimentálně užívané, ať už v rovině sběru dat nebo jejich hodnocení, a tím vytvořit komplexní experiment s cílem studia vlivu únavy na výkonnost pilota. Takováto studie by mohla přispět ke snahám o objektivizaci únavy a určení kritické hladiny únavy. Uvedená studie by mohla posloužit jako podklad při snahách o zvyšování bezpečnosti letecké dopravy.
Pracoviště:
Rok:
2019 - 2020
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/124/OHK2/2T/16

Řešitel:
doc. Ing. Patrik Kutílek, MSc., Ph.D.
Spoluřešitelé:
Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Jan Hejda, Ph.D.; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; Ing. Klára Vlčková; Ing. Petr Volf, Ph.D.; Ing. David Škoda
Anotace:
Kvantitativní metody vyhodnocení kinematických dat pohybu segmentů těla jsou základním nástrojem v oblasti biomechaniky studia pohybového systému, jeho struktury a chování. Byla navržena a aplikována řada metod hodnocení kinematických parametrů, včetně originálních navržených na FBMI ČVUT ve spolupráci s 1. LF UK, 2. LF UK v Praze a LF UK v Hradci Králové. Tyto metody se v současnosti testují a zavádějí do klinické praxe. Primárně jsou však tyto metody využity k hodnocení posturální stability stoje a chůze, ale nejsou upraveny a dostatečně testovány pro hodnocení kombinovaných a acyklických pohybů segmentů těla. Projekt je zaměřen na vývoj a optimalizaci metod pro kvantitativní hodnocení kinematických dat kombinovaných a acyklických pohybů segmentů těla, v souladu s požadavky Všeobecné FN, FN Motol a PřF UK. Předpokladem je využití MoCap systémů pro měření kinematických parametrů pohybu segmentů těla v souladu s aktuálními požadavky neurologické praxe a základního výzkumu nervové soustavy. Metody kvantitativního hodnocení kinematických parametrů budou založeny na vyhodnocení dat v časové oblasti, frekvenční oblasti a diagramech vzájemných závislostí měřených veličin při kombinovaných a acyklických pohybech segmentů těla pacientů, zdravých subjektů a živočichů. Předpokládaným výstupem práce magisterských studentů a doktorandů jsou optimalizované, vyvinuté a otestované metody kvantitativního hodnocení kinematických dat kombinovaných a acyklických pohybů segmentů těla. Vědecké výstupy vzniklé v průběhu testování metod budou presentovány v mezinárodních žurnálech, ve spolupráci s kooperujícími pracovišti podílejícími se na měření a hodnocení parametrů pohybu. Bude se jednat o Všeobecnou FN, FN Motol, PřF UK a Společné pracoviště FBMI ČVUT a 1.LF UK.
Pracoviště:
Katedra přírodovědných oborů
Rok:
2016 - 2016
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS16/109/OHK4/1T/17

Řešitel:
doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.
Spoluřešitelé:
Ing. Jan Hejda, Ph.D.; doc. Ing. Karel Hána, Ph.D.; doc. Ing. Patrik Kutílek, MSc., Ph.D.; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; Ing. Marek Regula; doc. Ing. Pavel Smrčka, Ph.D.
Anotace:
Predpokladaný projekt je zameraný na optimalizáciu metód a prostriedkov pre hodnotenie rehabilitačného procesu u pacientov s lokomočnými poruchami s hlavným ohľadom na sledovanie zmeny polohy hlavy, ramien a trupu v priestore. V súčasnej dobe existuje rada metód používaných pre hodnotenie a analýzu pohybu a stoja. Väčšina týchto metód však doposiaľ nieje zaužívaná v klinickej praxi. Cieľom tohto projektu by bolo nájdenie a optimalizovanie takých metód, ktoré by poskytovali dostatočné údaje o pacietoch zaradených do rehabilitačného procesu či už pri pozitívnom alebo negatívnom progrese ich stavu vzhľadom ku konkrétnej anamnéze. Predpokladom je, že sledovanie polohy hlavy, ramien a trupu bude v porovaní s doposiaľ používanými metodikami, dostatočné pre sledovanie a identifikáciu lokomočných porúch. Súčasťou projektu bude porovnanie dvoch systémov pre sledovanie lokomócie človeka a návrh softvérového vybavenia pre rehabilitačné aplikácie. Merania budú uskutočnované na Společnom pracovisku FBMI a 1.LF UK, rehabilitačnej klinike FN Motol a rehabilitačnej ambulancii Soreha, s.r.o v Moldave nad Bodvou.
Pracoviště:
Společné pracoviště biomedicínského inženýrství ČVUT a UK
Rok:
2014 - 2015
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS14/170/OHK4/2T/17