Lidé na fakultě
Ing. arch. Šimon Prokop

Ing. arch. Mgr. Josef Holeček; Ing. arch. David Seidler

Americká teoretička umění Rosalind Krauss v roce 1978 vydala svou klíčovou stať "Sochařství v rozšířeném poli," v níž popisuje úlohu sochařství v postmoderním myšlení o prostoru, architektuře a krajině. Zahájila tím dvě dekády plodných úvah v oblasti teorie umění i architektury, které však byly přepsány pozdně pozitivistickým myšlením devadesátých let a počátku milénia, kdy nebyl pro podobné kritické úvahy prostor. Tato absence teoretického uvažování v oblasti architektury a především nedostatečná energie jej v českém prostředí multidisciplinárně pěstovat a rozšiřovat, vedla žadatele o SVK (studující FA ČVUT a FUA TUL) na sklonku roku 2022 k uspořádání workshopu s názvem "Architektura v rozšířeném poli" na půdě Fakulty architektury ČVUT. Cílem bylo sdružit na jednom místě studentky a studenty doktorského studia, kteří se věnují výzkumu (teoretickému či praktickému) souvisejícímu s architekturou. Po úspěšném prvním (2022) a druhém (2023) ročníku hodlá tým žadatelů studentský workshop ještě rozšířit a nasměrovat k budování komunity. Zatímco v minulém roce byli zúčastnění zejména z Prahy, případně Brna či Liberce, letos výrazně stoupl počet hovořících také z dalších českých univerzit, ale též ze Slovenska. To jen potvrdilo domněnky o chybějícím prostoru pro mezioborovou diskuzi z pohledu architektury. Další ročník si tak bere za ambici pracovat i s rozšířením organizačního týmu pro případ, kdy současní řešitelé již budou pozvolna dokončovat svá doktorská studia. Další extenzí může být těsnější spolupráce se Spolkem posluchačů architektury, která se na minulém ročníku prokázala být oboustranně výhodnou. Připravený doprovodný program (vernisáž výstavy studentských prací, večírek ve spolupráci s SPA, koncert v ArchiCafe a společná večeře po skončení konference) vytvořil další příležitosti pro méně formální diskuzi nad tématy konference. Událost byla letos prvně financována z SVK, což umožnilo připravit kvalitně její dvoudenní průběh, ale především vydat sborník ještě př

Ústav modelového projektování

2024 - 2024

Studentská vědecká konference ČVUT - SVK 47/24/F5

Ing. arch. Mgr. Josef Holeček; Ing. arch. David Seidler

Americká teoretička umění Rosalind Krauss v roce 1978 vydala svou klíčovou stať "Sochařství v rozšířeném poli," v níž popisuje úlohu sochařství v postmoderním myšlení o prostoru, architektuře a krajině. Zahájila tím dvě dekády plodných úvah v oblasti teorie umění i architektury, které však byly přepsány pozdně pozitivistickým myšlením devadesátých let a počátku milénia, kdy nebyl pro podobné kritické úvahy prostor. Tato absence teoretického uvažování v oblasti architektury a především nedostatečná energie jej v českém prostředí multidisciplinárně pěstovat a rozšiřovat, vedla žadatele o SVK (studující FA ČVUT a FUA TUL) na sklonku roku 2022 k uspořádání workshopu s názvem "Architektura v rozšířeném poli" na půdě Fakulty architektury ČVUT. Cílem bylo sdružit na jednom místě studentky a studenty doktorského studia, kteří se věnují výzkumu (teoretickému či praktickému) souvisejícímu s architekturou. Domněnka, že prostředí největšího architektonického školicího pracoviště bude pro takovou událost ideálním místem, se potvrdila. Sešlo se okolo stovky účastníků, z toho i několik zahraničních; akci zahájil děkan Dalibor Hlaváček, zaznělo třicet příspěvků z oblastí od přírodních věd přes matematiku a IT, architektonickou praxi, urbanismus, sociální vědy či dějiny a teorii architektury. Tyto příspěvky byly doplněny o pět delších vstupů keynote řečníků, kteří svými projevy dali podněty k zamyšlení, hlubší diskusi a ukázali, jak široké pole architektonický výzkum může skýtat (chiruržka transplantační medicíny v IKEM, biomedicínský inženýr, astrofyzik, filosof nebo ergonom). Formát příspěvků, který jsme nakonec zvolili jako 10 minutovou prezentaci a 10 minutovou diskusi se velmi osvědčil, diskuse byly vždy plodné a časové proluky, kterých jsme se zprvu obávali, nenastaly. Příspěvky, které zazněly na workshopu, jsou v této době v podobě vědeckých paperů připravovány do chystaného sborníku. Tisková zpráva z prvního ročníku: https://issuu.com/tyntyna/docs/archpole_tiskovka_def

Ústav modelového projektování

2023 - 2023

Studentská vědecká konference ČVUT - SVK 46/23/F5

prof. Dr. Henri Hubertus Achten; Ing. arch. Lukáš Kurilla, Ph.D.; Ing. arch. Oto Melter; prof. Dr. Ing. Martin Pospíšil, Ph.D.; Ing. arch. Šimon Prokop

Při přípravě modelu CAD pro 3D tisk se model rozřeže na vrstvy. Na rozdíl od planárního postupu, kdy je objekt řezán vodorovnými rovinami a z jejich průniků objektem je pak generována křivka pro dráhu nástroje, při neplanárním řezání se používají zakřivené roviny. To přináší volnost při vytváření drah nástrojů a každý objekt lze tisknout v optimalizovaných vrstvách, které odrážejí jeho geometrii. Přínosy takového tisku se zkoumají v oblasti plastů a zahrnují lepší povrchovou úpravu, snížení vzniku trhlin a možnost tisku konzol. Cílem tohoto projektu je otestovat neplanární tisk hlíny a betonu. Tento postup by mohl umožnit tisk konzol, převisů a kleneb.

Ústav modelového projektování

2023 - 2024

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS23/126/OHK1/2T/15

Ing. arch. Šimon Prokop; Mgr. art. David Rusnák; doc. Ing. arch. Kateřina Sýsová, Ph.D.; Ing. arch. Jiří Vele

Velkoformátový 3D tisk plastických hmot má potenciál pro výrobu staticky únosných a odolných prvků. Využití velké trysky a robota přidává k benefitům konvenčních 3D tiskáren možnost rychlejší a ekonomicky výhodnější produkce rozměrných výtisků, které mohou sloužit pro výstavbu a tvorbu obytného prostředí, od nábytku až po konstrukční panely a zdi. Chtěl bych proto analyzovat a otestovat stávající tiskovou technologii pro použití konstrukčních principů známých z maloformátového tisku. Dalším krokem by bylo otestování vlastností výtisku na architektonicky užitných elementech.

Ústav modelového projektování

2022 - 2022

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS22/070/OHK1/1T/15

Ing. arch. Lukáš Kurilla, Ph.D.

V hlučných prostředích otevřených kanceláří lze zlepšovat akustický komfort novou metodou zvanou maskování hluku. Ta je ale v prostorech s impulsním hlukem nevhodná díky velkému odstupu hlasitostí impulsních složek hluku od hluku pozadí. Významným příkladem takových prostředí jsou industriální výrobní prostory. Cílem projektu je navrhnout interaktivní generativní ambientní skladbu schopnou reagovat na aktuální hladinu hluku a přimícháváním nových zvuků zlepšovat akustickou pohodu v prostředí. Tím, že výsledný znějící hluk bude více podobný hudebnímu materiálu, bude pro lidi snáze filtrovatelný a tak se jeho rušivost může snížit.

Ústav modelového projektování

2022 - 2022

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS22/075/OHK1/1T/15