Lidé na fakultě
Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Liana Karapetjan; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; Ing. Viktor Valenta, Ph.D.

Letové iluze jsou definovány jako rozpor mezi prezentací zpracovávaných informací a realitou. Předložený projekt se zabývá studiem vlivu vestibulárních iluzí (konkrétně Coriolisovy a somatogravické iluze) na pilota. V současné době se tato problematika zkoumá zejména u vojenských pilotů a v oblasti civilního letectví se téměř neřeší, proto je primárním cílem zkoumat vliv iluzí na civilních pilotech. Z toho důvodu budou vybrány dvě skupiny pilotů v závislosti na úrovni odbornosti, kteří budou muset absolvovat měření. Bude se jednat zejména o měření fyziologických dat, jako je srdeční aktivita nebo centrum tlaku získané prostřednictvím stabilometrického vyšetření a měření letových parametrů na simulátoru Gyro IPT II. Fyziologická data budou měřena jak před, během, tak i po letu na simulátoru, aby bylo možné komplexně analyzovat změny projevené ve fyziologických datech v závislosti na reakci pilota na iluzi. Za účelem zhodnocení letových dat absolvuje každý subjekt jeden let s iluzemi a jeden bez. Letová i fyziologická data budou následně komparována a poté statisticky vyhodnocena. Cílem projektu je zhodnotit, zda úroveň odbornosti v závislosti na počtu nalétaných hodin má vliv, případně jak velký, na reakci pilota při podlehnutí iluzím. Dále je cílem zjistit odolnost pilotů v IFR výcviku nebo těsně po něm na vybrané vestibulární iluze a vyhodnotit optimálnost standardního výcviku, který zahrnuje pouze teoretický výcvik na letové iluze. Celá koncepce bude tedy založena na důkazech, které poskytnou podrobné informace o chování pilota v závislosti na podlehnutí iluzím. Uvedené může mít vliv na zvýšení bezpečnosti letecké dopravy a k efektivnímu využívání zdrojů při leteckém výcviku.

2021 - 2022

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS21/134/OHK2/2T/16

Ing. Kateřina Grötschelová; Ing. Natalia Guskova; Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Tomáš Havel; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.

Široké portfolio volně prodejných a cenově dostupných bezpilotních letových prostředků, jejich konstrukční různorodost, stupeň autonomie a integrování autopilotných systémů (Pixhawk či ArduPilot) přiměl Evropskou unii modifikovat dosavadní legislativní nařízení kvalifikaci dronů. Nové nařízení kromě hmotnosti zohledňuje další výkonové charakteristiky jako maximální rychlost při vodorovném letu a maximální výšku nad bodem vzletu. Na základě těchto specifikací je dron zařazen do jedné ze čtyř tříd. Metodika testování jakož i měřicí zařízení, používané pro testování, budou mít velký vliv na správnost klasifikace produktu a jeho cenotvorbu. Uvedené bude platit zejména u dronů kategorie C0 a C1 s maximální vzletovou hmotností do 250g pro C0 resp. 900g pro C1. Cílem projektu je proto navrhnout cenově dostupnou metodu exaktního a dynamického testování výše uvedených základních charakteristik sloužících pro kvalifikaci dronů, to jest právě maximální výšku vzletu a horizontální rychlost. Primární fokus projektu bude na kvadrokoptéry, přičemž předkládaný projekt má ambici definovat další letové charakteristiky, které mohou mít vliv na bezpečnost používání bezpilotních letových prostředků a jejich klasifikaci v rámci platné legislativy EU. Výstupem projektu bude vytvoření ucelené metodiky testování kvadrokoptér s navržením technického řešení softwaru a metodiky pro klasifikaci dronů podle vybraných výkonových letových charakteristik.

2020 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS20/083/OHK2/1T/16

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; doc. Ing. Karel Hána, Ph.D.; doc. PhDr. Ing. Jaroslav Průcha, Ph.D. et Ph.D.

Roboticky asistované systémy pro reedukaci pohybu horních končetin jsou stále častěji používány při poruchách hybnosti končetin. Tyto systémy jsou konstruovány s využitím poznatků neurorehabilitace o neuronální plasticitě podporované zpětnovazebním řízením. Biologická zpětná vazba (biofeedback) je přitom obvykle realizována vizuálně, pomocí zrakové informace. Jednou z hlavních otázek, na kterou se chce můj projekt zaměřit, je nalezení relativně jednoduchých, ale ideomotoricky a reedukačně účinných trajektorií, které budou strojově vizualizovány a pohybově realizovány za pomoci asistivního robota při dosažení požadované přesnosti a hladkosti prostorových křivek, po nichž se bude rehabilitační proces hybnosti horní končetiny realizovat. Kromě informace ze zrakových exteroreceptorů je při robotické neurorehabilitaci spontánně využíváno rovněž zpětnovazebních informací z interoreceptorů. Při rehabilitaci hybnosti paže se uplatní zejména svalové a šlachové receptory. Ovšem minimálně je využíváno haptické informace. Optimalizace vizuálních i haptických signálů uplatňovaných v rehabilitačních robotických systémech předpokládá ovšem vývoj odpovídající konstrukční, HW i SW platformy, která zároveň umožní měření zákonitostí pohybů horních končetin, kterým není dosud věnována potřebná pozornost. Fyzicky vyvinutá platforma bude sloužit k výzkumu kinematiky i dynamiky efektoru za různých testovacích podmínek. Cílem projektu tudíž bude komplexní vyřešení funkčního vzorku experimentální vizuálně haptické platformy. S využitím této platformy bude probíhat měření zákonitostí pohybů horní končetiny u zdravých jedinců za přirozených i limitovaných podmínek a stanovení účinných reedukačních trajektorií pro horní končetinu s využitím nejen vizuální, ale i haptické zpětné vazby.

Katedra informačních a komunikačních technologií v lékařství

2020 - 2022

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS20/206/OHK4/3T/17

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Bc. Vojtěch Kráčmar; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.

Předkládaný projektový koncept je zaměřen na návrh zařízení, umožňujícího sběr a poskytování dat v průběhu letu, tj. autonomního letového zapisovače umožňujícího bezdrátový přenos dat. S ohledem na aktuální příslib Evropské agentury pro bezpečnost letectví související se zavedením výcviku založeného na kompetencích se mimo jiné předpokládá využití letových dat, resp. jejich evaluace, pro zefektivnění výcviku. Aktuálně lze taková data získávat pouze z elektronického letového informačního systému (EFIS). Ve spojitosti s tímto systémem však existuje několik limitací, a to zejména fakt, že ne všechna letadla jsou tímto systémem vybavena. Mezi další limitace patří nedostatečná vzorkovací frekvence zaznamenávaných dat a nekomfortní přenos dat do cílového zařízení vybaveného softwarem pro analýzu těchto letových údajů. Je tedy zřejmé, že zařízení, které by bylo dostupné, poskytovalo kvalitní data a umožňovalo snadný, nejlépe bezdrátový, přenos dat do koncového zařízení na trhu absentuje. Z těchto důvodů je snahou vytvořit zařízení, které bude tyto požadavky splňovat. Sběr dat by měl probíhat z více zdrojů. Primárně bude využit akcelerometr a gyroskop v zařízení. Další možnost, která bude předmětem evaluace, je získávání dat z odpovídače letadla. Získaná data budou zpracována v reálném čase a dále poskytována pomocí bezdrátové technologie k dalšímu využití - převážně pro aplikace v mobilních telefonech či tabletech. Data získaná prostřednictvím navrženého zařízení budou dále porovnána z daty z EFIS (aktuálně verze Garmin G1000).

2020 - 2021

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS20/143/OHK2/2T/16

Ing. Michal Freigang; Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; Ing. Roman Matyáš, Ph.D.; Bc. Jakub Ptáček; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; Ing. Sarah Van Den Bergh; Ing. Lukáš Zibner

Předložený projekt se zabývá hodnocením psychofyziologického stavu pilotů v reálném čase. Uvedené by mohlo dopomoci k rychlé identifikaci vlivu zátěže na pilota během letu. Protože právě piloti jsou během letu nejvíce ovlivňováni okolními stimuly (prostředí, gravitační síla, duševní stav atd.), které mohou negativně ovlivnit bezpečnost pilotáže. Již sice existuje mnoho odborných vědeckých studií jež se zabývají hodnocením psychofyziologické kondice pilotů, avšak naměřené fyziologické parametry jsou zde vyhodnocovány až po naměření celého potřebného úseku. Existují i studie, ve kterých je signál hodnocen v reálném čase, avšak mimo obor letectví. V těchto výzkumech je nejčastěji využívaným parametrem pro hodnocení stavu subjektů srdeční frekvence, resp. variabilita srdeční frekvence, protože právě ta nejlépe vykresluje vliv působení okolních podnětů na psychický a fyzický stav subjektů. Podstatou projektu je tedy posoudit vhodnost a využitelnost stávajících metod zpracování biologických signálů v reálném čase. Cílem projektu je především využití stávajících poznatků, díky nimž dojde k vytvoření návrhu softwarového řešení zpracování naměřených fyziologických parametrů (primárně srdeční frekvence), změřených pomocí biotelemetrického zařízení, v reálném čase. Měření bude probíhat na leteckém simulátoru na Ústavu letecké dopravy FD ČVUT v Praze.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/131/OHK2/2T/16

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Michaela Kalivodová; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Kateřina Stuchlíková

Zvyšování provozní bezpečnosti v letectví je hlavním cílem všech organizací, které letectví regulují a dozorují. V současné době se neustále zvyšuje důraz na organizační faktory a tím je podporováno zavádění systémů řízení jako např. systémy řízení kvality, shody, bezpečnosti i systémy řízení únavy. Dlouholetý přístup řešící maximální limity doby služby a doby letu pro posádky letadel tak směřuje k předání zodpovědnosti za řízení únavy z regulatorní povahy na systémy zaváděné v jednotlivých zainteresovaných organizacích. Benefity z toho plynoucí jsou však vyváženy nutností tvorby nových přístupů a hodnocení dosud nehodnocených dat. Navrhovaný projekt se zaměřuje na oblast únavy s cílem umožnit lepší efektivitu plánování posádek pro letecké provozovatele při zajištění, popř. zvýšení provozní bezpečnosti vyplývající z řízení únavy pilotů. Toho bude dosaženo tvorbou nového modelu únavy, zahrnujícího všechny dostupné parametry a zhodnocení nejen objektivních, individuálních ale i subjektivních vstupů pilotů.

2019 - 2019

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/083/OHK2/1T/16

Projekt se zaměřuje na finální fází letu - přiblížení a přistání na letišti, která patří mezi nejrizikovější z pohledu bezpečnosti. S touto fází souvisí celá řada problematických událostí, jako je nestabilizované přiblížení, dlouhé přistání nebo vyjetí mimo zpevněný povrch vzletové a přistávací dráhy. Všechny tyto události mají společný podíl lidského činitele, který je snaha v leteckém průmyslu minimalizovat. Navrhovaný projekt svým zaměřením přispívá k těmto snahám zcela inovačním řešením - novým konceptem měření, vyhodnocení a analýzy psychofyziologické kondice posádek v této fázi letu. Uživatelem výsledku budou výzkumné organizace, odborná veřejnost a také letecké organizace (letiště, aerolinie, poskytovatelé letových navigačních služeb), které se zabývají výzkumem a tvorbou postupů a procedur definujících průběh finální fáze letu v podmínkách konkrétního letiště a přilehlých vzdušných prostorů. Projekt v tomto kontextu přispěje k další redukci rizika souvisejícího s bezpečnostními událostmi a tím i k redukci nákladů a nežádoucích důsledků s celospolečenským a ekonomickým dopadem.

2019 - 2021

Program na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Michaela Kalivodová; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; doc. Ing. Andrej Lališ, Ph.D.; Ing. Tomáš Malich; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; doc. Ing. Peter Vittek, Ph.D.

Použití augmentované reality v letectví je výsledkem neustálé snahy o zvyšování bezpečnosti. V současné době se běžně používá ve formě tzv. Head-Up Display, nebo je testována v podobě Head-Worn Display (HWD), tedy zobrazovacích jednotek umístěných přímo na uživateli. HWD má nejčastěji podobu přileb či brýlí, tzv. smart glasses. Promítnutí augmentované reality do zorného pole uživatele v letectví je bezesporu krokem vpřed, nicméně limitací těchto zobrazovacích systémů je neexistence analýzy ergonomie zobrazení zvolených dat v zorném poli. Předkládaný projekt je zaměřen na odstranění uvedených limitací, a to návrhem zobrazení letových a navigačních dat z primárního letového displeje, ve smyslu grafickém i prostorovém, a s respektováním percepčních možností zorného pole běžného uživatele. Cílem je vytvořit návrh softwaru augmentované reality a jeho ověření využití ve formě HWD. Software bude vložen do brýlí s otevřeným zdrojovým kódem a způsob zobrazení letových a navigačních údajů bude navržen s ohledem na co největší využitelnost prezentovaných údajů

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/133/OHK2/2T/16

Ing. Michaela Kalivodová; Bc. Vojtěch Kráčmar; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; Ing. Tomáš Malich; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; doc. Ing. Stanislav Szabo, Ph.D., MBA, dr. h. c.; Ing. Sarah Van Den Bergh

Předkládaný projektový koncept je zaměřen na studium vlivu únavy na výkonnost pilota. Aktuální stav sledování únavy v letectví je založen zejména na sběru subjektivních dat po letu, tj. zejména prostřednictvím dotazníkových šetření. Experimentálně se objevují snahy o kvantifikaci únavy prostřednictvím fyziologických měření, tj. s využitím monitorace psychofyziologické kondice pilota. V tomto směru je však vše stále v experimentální rovině a měření se orientují pouze na kratší experimenty. Z tohoto důvodu je v předkládaném projektu představen koncept 24hodinových měření s cílem vytvoření proměnlivé hladiny únavy s ohledem na dobu bdělosti subjektu a s ohledem na denní dobu. V průběhu experimentu dochází k simulovaným letů, v nichž jsou měřeny biosignály s primárním zaměřením na mozkovou a srdeční aktivitu subjektu a dále jsou sbírána letová data. V časových prostorech mezi jednotlivými lety je pak provedena baterie výkonnostních a psychologických testů. Projekt má tedy ambici sjednotit standardně užívané metody a rozšířit je o ty experimentálně užívané, ať už v rovině sběru dat nebo jejich hodnocení, a tím vytvořit komplexní experiment s cílem studia vlivu únavy na výkonnost pilota. Takováto studie by mohla přispět ke snahám o objektivizaci únavy a určení kritické hladiny únavy. Uvedená studie by mohla posloužit jako podklad při snahách o zvyšování bezpečnosti letecké dopravy.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/124/OHK2/2T/16

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Michaela Kalivodová; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Slobodan Stojić, Ph.D.; Ing. Sarah Van Den Bergh; Ing. Oldřich Štumbauer, Ph.D.

Letiště ovlivňují ekonomické i společenské prostředí ve svém okolí. S provozem letišť je spojená činnost mnoha dalších obchodních společností. Mezi obchodní společnosti patří i letiště a proto je i pro ně jedním ze základních cílů generování zisku. V současném vysoce konkurenčním prostředí letecké dopravy na území Evropy je důležité neustále analyzovat příjmy a výdaje letiště. Důležitým faktorem, který ovlivňuje výslednou bilanci, je efektivita jednotlivých procesů. Pro zajištění požadované kvality služeb (a to zejména v oblasti čekacích dob) je důležité zajistit soulad mezi intenzitou vstupních požadavků do systému a poskytovanou intenzitou obsluhy. Mezi nejvýznamnější část odbavovacího procesu, která má vliv na všechny odlétávající cestující a ovlivňuje řadu faktorů a parametrů, patří stanoviště bezpečnostní kontroly cestujících a kabinových zavazadel. Soulad mezi intenzitou vstupních požadavků (příchod cestujících) a intenzitou obsluhy (počtem tratí bezpečnostní kontroly v provozu) může být v rámci těchto stanovišť cíleně řízený s využitím analytických metod a simulačních nástrojů. Zachovat vysokou míru provozní efektivity při současném zachování vysoké úrovně spokojenosti cestujících a dodržováním přísných požadavků na zajištění bezpečnosti je obtížně dosažitelný cíl. Předkládaný projekt v souladu s disertační prací navrhovatele si klade za cíl vytvořit analytické nástroje pro predikci provozního zatížení stanoviště centralizované bezpečnostní kontroly, matematickými modely vytvořit modely zpřesňující dlouhodobé odhady na základě aktuální provozní situace a vytvořit nástroje pro vyhodnocování provozní efektivity.

2018 - 2018

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS18/095/OHK2/1T/16

Ing. Stanislav Absolon; Ing. Bc. David Hůlek, Ph.D.; doc. Ing. Andrej Lališ, Ph.D.; doc. Ing. Vladimír Němec, Ph.D., prof. h. c.; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.

Předložený projektový koncept se zabývá východisky hodnocení výkonnosti a psychofyziologické zátěže u pilotů. Podstatou je, na základě stávajících poznatků a za pomoci biotelemetrie, stanovit vhodné fyziologické parametry a metody jejich hodnocení pro identifikaci psychofyziologického stavu pilota během vykonávání letových úkonů. Uvedené by mohlo dopomoct k identifikaci stresových, únavových nebo výkonových stavů za předpokladu využívání neinvazivních modulárních biotelemetrických systémů. Aktuální stav uvedené problematiky poukazuje na fakt, že hodnocení výkonnosti a psychofyziologické zátěže u pilotů se zakládá na sledování a hodnocení jejich fyziologických funkcí. Existuje velké množství metod hodnocení takovýchto dat, které se většinou opírají pouze o lineární metody (v časové a frekvenční oblasti). Mimo uvedené doposud není známá specificita a senzitivita těchto metod pro účely identifikace a klasifikace psychofyziologického stavu, případně výkonnosti, pilotů. Proto má předkládaný projekt ambici doplnit tyto běžné metody hodnocení o metody nelineární, a to rekurentní kvantifikační analýzu a fraktální analýzu. Hodnocené signály budou primárně myopotenciály, elektrokardiogram, dechová frekvence, záznam tělesné teploty, aktigram a elektroencefalogram. Hlavním cílem projektu je tedy navrhnout takové metody dynamického hodnocení dat, které je možné získat prostřednictvím nositelných biotelemetrických systémů, a za pomocí nichž bude možné komplexně identifikovat psychofyziologický stav a výkonnost pilota. Měření budou provedena na leteckých trenažerech Ústavu letecké dopravy Fakulty dopravní ČVUT.

2017 - 2018

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS17/150/OHK2/2T/16

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Bc. David Hůlek, Ph.D.; Ing. Tomáš Lipták, Ph.D.; doc. Ing. Stanislav Szabo, Ph.D., MBA, dr. h. c.

Bezpilotní prostředky jsou v celosvětovém měřítku jedním z nejčastěji diskutovaným tématem, které obsahuje velké množství otázek. Jednou z nejčastěji kladených otázek je, jak přistupovat k bezpilotním prostředkům z pohledu bezpečnosti a jaká je jejich pravomoc, z pohledu jejich provozu. Způsob použití závislí na charakteru jejich konstrukčního provedení a na riziku, které vytváří pro své okolí. Pro zjištění, jak velké riziko tvoří, je třeba prakticky ověřit, jaké zranění mohou bezpilotní prostředky způsobit při střetu s člověkem. Nemusí se vždy jednat pouze o úmyslný střet, v mnoha případech může dojít k chybě operátora, nebo k poruše na zařízení. Tato práce si klade za cíl prakticky ověřit, jaké riziko tvoří bezpilotní prostředky pro osoby, které mohou být ohroženy, nebo přímo zasaženy bezpilotním prostředkem. Na základě ohodnocení rizika pak určit kde a za jakých podmínek může být bezpilotní prostředek provozován. Toto provozní omezení bude navrženo jako změna stávající, ale i budoucí legislativy omezující jejich provoz.

2017 - 2018

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS17/149/OHK2/2T/16

Bogdan Kostov

Cílem projektu je zrychlení, zjednodušení a zpřesnění procesu analýzy a řízení rizik jako i dosažení přesnějšího monitorování výkonnosti v bezpečnosti leteckých organizací. K dosažení tohoto cíle bude vytvořený software v podobě inteligentních komponent k existujícím řešením na základě systémového modelu bezpečnosti STAMP [1], který bude konceptualizován do strojově čitelné podoby s následnou doménovou specifikací pro leteckou dopravu. Cíl odpovídá národní prioritě 3.2 o posílení bezpečnosti a spolehlivosti procesů. Horizont dosažení cíle je 24 měsíců trvání projektu.

2017 - 2019

Program na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Jan Hejda, Ph.D.; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; Ing. Klára Vlčková; Ing. Petr Volf, Ph.D.; Ing. David Škoda

Kvantitativní metody vyhodnocení kinematických dat pohybu segmentů těla jsou základním nástrojem v oblasti biomechaniky studia pohybového systému, jeho struktury a chování. Byla navržena a aplikována řada metod hodnocení kinematických parametrů, včetně originálních navržených na FBMI ČVUT ve spolupráci s 1. LF UK, 2. LF UK v Praze a LF UK v Hradci Králové. Tyto metody se v současnosti testují a zavádějí do klinické praxe. Primárně jsou však tyto metody využity k hodnocení posturální stability stoje a chůze, ale nejsou upraveny a dostatečně testovány pro hodnocení kombinovaných a acyklických pohybů segmentů těla. Projekt je zaměřen na vývoj a optimalizaci metod pro kvantitativní hodnocení kinematických dat kombinovaných a acyklických pohybů segmentů těla, v souladu s požadavky Všeobecné FN, FN Motol a PřF UK. Předpokladem je využití MoCap systémů pro měření kinematických parametrů pohybu segmentů těla v souladu s aktuálními požadavky neurologické praxe a základního výzkumu nervové soustavy. Metody kvantitativního hodnocení kinematických parametrů budou založeny na vyhodnocení dat v časové oblasti, frekvenční oblasti a diagramech vzájemných závislostí měřených veličin při kombinovaných a acyklických pohybech segmentů těla pacientů, zdravých subjektů a živočichů. Předpokládaným výstupem práce magisterských studentů a doktorandů jsou optimalizované, vyvinuté a otestované metody kvantitativního hodnocení kinematických dat kombinovaných a acyklických pohybů segmentů těla. Vědecké výstupy vzniklé v průběhu testování metod budou presentovány v mezinárodních žurnálech, ve spolupráci s kooperujícími pracovišti podílejícími se na měření a hodnocení parametrů pohybu. Bude se jednat o Všeobecnou FN, FN Motol, PřF UK a Společné pracoviště FBMI ČVUT a 1.LF UK.

Katedra přírodovědných oborů

2016 - 2016

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS16/109/OHK4/1T/17