Published:
2024, 12. MEDZINÁRODNÁ KONFERENCIA DOPRAVNÁ INFRAŠTRUKTÚRA V MESTÁCH, Žilinská univerzita v Žilině)
Annotation:
Článek se zabývá transformací funkcí železničních stanic a jejich redevolepmentem navazujícím na koncept chytrých měst a regionů. Využití budov železničních stanic se mění s ohledem na současné trendy, které jsou tvořeny kromě digitalizace také udržitelností, posilováním resilience, decentralizace a úsilím o zapojení místních komunit. O moderní železniční dopravě a o změně využití původních výpravních budov se začalo hovořit v 90. letech minulého století. Některé původní zejména provozní a ekonomické funkce zanikají a některé zcela odlišné, především sociokulturní vznikají. Na přelomu 20. a 21. století prošla železniční doprava v Evropě významnými změnami, které se významně odrazily v rozvoji osobní i nákladní dopravy. Klíčovou roli při prosazování těchto změn sehrála Evropská unie, která v roce 1991 iniciovala rozdělení provozování dráhy od provozování drážní dopravy a služeb pro cestující. Mezitím se vlastnictví a správa budov paralelně přesouvala z unitárních železničních podniků na provozovatele (manažery) infrastruktury. Nyní ale EU definuje pojem manažer stanice (station manager). EU ponechává zřízení a formu station managera na rozhodnutí členských států, tímto manažerem může být dopravce, správce infrastruktury, ale také úplně jiný subjekt, jako např. developer, obec atp. Manažer stanice se stará o údržbu, rozvoj a provoz těchto stanic a všech jejich zařízení a zajišťuje, aby plně vyhovovaly potřebám veřejnosti, kterou tvoří většinou cestující, v poslední době se ale s vytvářením nových funkcí připojují místní komunity i noví přirození stakeholdeři z blízkého okolí. V rámci článku budou představeny a metodologicky popsány modelové příklady dobré praxe při naplňování uživatelských potřeb, které vznikly po redevelopmentu vybraných železničních stanic.