Lidé na fakultě
Ing. Michaela Kalivodová

Ing. Michaela Kalivodová; Ing. Jakub Trýb

Současný simulátor A320 věrně simuluje všechny aspekty letu a ovládání letounu Airbus. Nicméně jeho využití by mohlo být mnohem širší. Simulátor nemá totiž vhodnou ergonomii, jelikož nemá vhodné sezení pro piloty. V současné chvíli se totiž sedí u řízení na kancelářských židlích. Cílem projektu je tedy doplnit vybavení simulátoru tak, aby narostla možnost jeho využití. Konkrétně jde o instalaci pilotních sedaček, která umožní použití simulátoru nejen pro teoretický a praktický trénink v rámci výuky v oboru PIL, LED či PL, ale také umožní kvalitnějšího využití v rámci vědecko-výzkumných projektů či při nácviku Crew Resource Managementu (CRM), pro které je nezbytné z pohledu ergonomie, aby výcvik probíhal v prostředí co nejvíce odpovídající rozměrům a tvarům klasické kabiny. Vhodná ergonomie simulátoru také pomůže při propagaci Fakulty např. v rámci DOD.

2023 - 2023

Vnitřní soutěž PPSR

Ing. Timotej Gavura; Ing. Michaela Kalivodová; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; doc. Ing. Luboš Socha, Ph.D. et Ph.D.

Letové iluze obecně jsou definovány jako rozpor mezi realitou a tím, co mozek pilota vyhodnotí. Předložený projekt se zabývá studiem vlivu vestibulárních iluzí, konkrétně Coriolisovi a somatogyrální iluze na nystagmus u dvou skupin pilotů rozdělených dle úrovně zkušeností. Jedná se o žáky v pilotním výycviku a aktivní piloty. Experimentální měření bude probíhat v rámci dvou letových profilů, kde jeden bude s iluzemi a jeden bez. Během těchto profilů se budou sbírat letová data a data z elektronystagmografie a následně budou komparována. Data ze simulátoru budou porovnána i s referenčním měřením na otočné židli a bude se zjišťovat, zda je mezi nimi souvislost. Celá koncepce bude tedy založena na důkazech, které poskytnou podrobné informace o chování pilota v závislosti na podlehnutí iluzím. Uvedené může mít vliv na zvýšení bezpečnosti letecké dopravy a ke zvýšení teoretické báze znalostí o uvedeném problému.

2022 - 2023

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS22/127/OHK2/2T/16

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Liana Karapetjan; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; Ing. Viktor Valenta, Ph.D.

Letové iluze jsou definovány jako rozpor mezi prezentací zpracovávaných informací a realitou. Předložený projekt se zabývá studiem vlivu vestibulárních iluzí (konkrétně Coriolisovy a somatogravické iluze) na pilota. V současné době se tato problematika zkoumá zejména u vojenských pilotů a v oblasti civilního letectví se téměř neřeší, proto je primárním cílem zkoumat vliv iluzí na civilních pilotech. Z toho důvodu budou vybrány dvě skupiny pilotů v závislosti na úrovni odbornosti, kteří budou muset absolvovat měření. Bude se jednat zejména o měření fyziologických dat, jako je srdeční aktivita nebo centrum tlaku získané prostřednictvím stabilometrického vyšetření a měření letových parametrů na simulátoru Gyro IPT II. Fyziologická data budou měřena jak před, během, tak i po letu na simulátoru, aby bylo možné komplexně analyzovat změny projevené ve fyziologických datech v závislosti na reakci pilota na iluzi. Za účelem zhodnocení letových dat absolvuje každý subjekt jeden let s iluzemi a jeden bez. Letová i fyziologická data budou následně komparována a poté statisticky vyhodnocena. Cílem projektu je zhodnotit, zda úroveň odbornosti v závislosti na počtu nalétaných hodin má vliv, případně jak velký, na reakci pilota při podlehnutí iluzím. Dále je cílem zjistit odolnost pilotů v IFR výcviku nebo těsně po něm na vybrané vestibulární iluze a vyhodnotit optimálnost standardního výcviku, který zahrnuje pouze teoretický výcvik na letové iluze. Celá koncepce bude tedy založena na důkazech, které poskytnou podrobné informace o chování pilota v závislosti na podlehnutí iluzím. Uvedené může mít vliv na zvýšení bezpečnosti letecké dopravy a k efektivnímu využívání zdrojů při leteckém výcviku.

2021 - 2022

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS21/134/OHK2/2T/16

Ing. Michal Freigang; Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; Ing. Roman Matyáš, Ph.D.; Bc. Jakub Ptáček; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; Ing. Sarah Van Den Bergh; Ing. Lukáš Zibner

Předložený projekt se zabývá hodnocením psychofyziologického stavu pilotů v reálném čase. Uvedené by mohlo dopomoci k rychlé identifikaci vlivu zátěže na pilota během letu. Protože právě piloti jsou během letu nejvíce ovlivňováni okolními stimuly (prostředí, gravitační síla, duševní stav atd.), které mohou negativně ovlivnit bezpečnost pilotáže. Již sice existuje mnoho odborných vědeckých studií jež se zabývají hodnocením psychofyziologické kondice pilotů, avšak naměřené fyziologické parametry jsou zde vyhodnocovány až po naměření celého potřebného úseku. Existují i studie, ve kterých je signál hodnocen v reálném čase, avšak mimo obor letectví. V těchto výzkumech je nejčastěji využívaným parametrem pro hodnocení stavu subjektů srdeční frekvence, resp. variabilita srdeční frekvence, protože právě ta nejlépe vykresluje vliv působení okolních podnětů na psychický a fyzický stav subjektů. Podstatou projektu je tedy posoudit vhodnost a využitelnost stávajících metod zpracování biologických signálů v reálném čase. Cílem projektu je především využití stávajících poznatků, díky nimž dojde k vytvoření návrhu softwarového řešení zpracování naměřených fyziologických parametrů (primárně srdeční frekvence), změřených pomocí biotelemetrického zařízení, v reálném čase. Měření bude probíhat na leteckém simulátoru na Ústavu letecké dopravy FD ČVUT v Praze.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/131/OHK2/2T/16

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Michaela Kalivodová; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Kateřina Stuchlíková

Zvyšování provozní bezpečnosti v letectví je hlavním cílem všech organizací, které letectví regulují a dozorují. V současné době se neustále zvyšuje důraz na organizační faktory a tím je podporováno zavádění systémů řízení jako např. systémy řízení kvality, shody, bezpečnosti i systémy řízení únavy. Dlouholetý přístup řešící maximální limity doby služby a doby letu pro posádky letadel tak směřuje k předání zodpovědnosti za řízení únavy z regulatorní povahy na systémy zaváděné v jednotlivých zainteresovaných organizacích. Benefity z toho plynoucí jsou však vyváženy nutností tvorby nových přístupů a hodnocení dosud nehodnocených dat. Navrhovaný projekt se zaměřuje na oblast únavy s cílem umožnit lepší efektivitu plánování posádek pro letecké provozovatele při zajištění, popř. zvýšení provozní bezpečnosti vyplývající z řízení únavy pilotů. Toho bude dosaženo tvorbou nového modelu únavy, zahrnujícího všechny dostupné parametry a zhodnocení nejen objektivních, individuálních ale i subjektivních vstupů pilotů.

2019 - 2019

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/083/OHK2/1T/16

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Michaela Kalivodová; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; doc. Ing. Andrej Lališ, Ph.D.; Ing. Tomáš Malich; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; doc. Ing. Peter Vittek, Ph.D.

Použití augmentované reality v letectví je výsledkem neustálé snahy o zvyšování bezpečnosti. V současné době se běžně používá ve formě tzv. Head-Up Display, nebo je testována v podobě Head-Worn Display (HWD), tedy zobrazovacích jednotek umístěných přímo na uživateli. HWD má nejčastěji podobu přileb či brýlí, tzv. smart glasses. Promítnutí augmentované reality do zorného pole uživatele v letectví je bezesporu krokem vpřed, nicméně limitací těchto zobrazovacích systémů je neexistence analýzy ergonomie zobrazení zvolených dat v zorném poli. Předkládaný projekt je zaměřen na odstranění uvedených limitací, a to návrhem zobrazení letových a navigačních dat z primárního letového displeje, ve smyslu grafickém i prostorovém, a s respektováním percepčních možností zorného pole běžného uživatele. Cílem je vytvořit návrh softwaru augmentované reality a jeho ověření využití ve formě HWD. Software bude vložen do brýlí s otevřeným zdrojovým kódem a způsob zobrazení letových a navigačních údajů bude navržen s ohledem na co největší využitelnost prezentovaných údajů

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/133/OHK2/2T/16

Ing. Michaela Kalivodová; Bc. Vojtěch Kráčmar; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; Ing. Tomáš Malich; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; doc. Ing. Stanislav Szabo, Ph.D., MBA, dr. h. c.; Ing. Sarah Van Den Bergh

Předkládaný projektový koncept je zaměřen na studium vlivu únavy na výkonnost pilota. Aktuální stav sledování únavy v letectví je založen zejména na sběru subjektivních dat po letu, tj. zejména prostřednictvím dotazníkových šetření. Experimentálně se objevují snahy o kvantifikaci únavy prostřednictvím fyziologických měření, tj. s využitím monitorace psychofyziologické kondice pilota. V tomto směru je však vše stále v experimentální rovině a měření se orientují pouze na kratší experimenty. Z tohoto důvodu je v předkládaném projektu představen koncept 24hodinových měření s cílem vytvoření proměnlivé hladiny únavy s ohledem na dobu bdělosti subjektu a s ohledem na denní dobu. V průběhu experimentu dochází k simulovaným letů, v nichž jsou měřeny biosignály s primárním zaměřením na mozkovou a srdeční aktivitu subjektu a dále jsou sbírána letová data. V časových prostorech mezi jednotlivými lety je pak provedena baterie výkonnostních a psychologických testů. Projekt má tedy ambici sjednotit standardně užívané metody a rozšířit je o ty experimentálně užívané, ať už v rovině sběru dat nebo jejich hodnocení, a tím vytvořit komplexní experiment s cílem studia vlivu únavy na výkonnost pilota. Takováto studie by mohla přispět ke snahám o objektivizaci únavy a určení kritické hladiny únavy. Uvedená studie by mohla posloužit jako podklad při snahách o zvyšování bezpečnosti letecké dopravy.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/124/OHK2/2T/16

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Michaela Kalivodová; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Slobodan Stojić, Ph.D.; Ing. Sarah Van Den Bergh; Ing. Oldřich Štumbauer, Ph.D.

Letiště ovlivňují ekonomické i společenské prostředí ve svém okolí. S provozem letišť je spojená činnost mnoha dalších obchodních společností. Mezi obchodní společnosti patří i letiště a proto je i pro ně jedním ze základních cílů generování zisku. V současném vysoce konkurenčním prostředí letecké dopravy na území Evropy je důležité neustále analyzovat příjmy a výdaje letiště. Důležitým faktorem, který ovlivňuje výslednou bilanci, je efektivita jednotlivých procesů. Pro zajištění požadované kvality služeb (a to zejména v oblasti čekacích dob) je důležité zajistit soulad mezi intenzitou vstupních požadavků do systému a poskytovanou intenzitou obsluhy. Mezi nejvýznamnější část odbavovacího procesu, která má vliv na všechny odlétávající cestující a ovlivňuje řadu faktorů a parametrů, patří stanoviště bezpečnostní kontroly cestujících a kabinových zavazadel. Soulad mezi intenzitou vstupních požadavků (příchod cestujících) a intenzitou obsluhy (počtem tratí bezpečnostní kontroly v provozu) může být v rámci těchto stanovišť cíleně řízený s využitím analytických metod a simulačních nástrojů. Zachovat vysokou míru provozní efektivity při současném zachování vysoké úrovně spokojenosti cestujících a dodržováním přísných požadavků na zajištění bezpečnosti je obtížně dosažitelný cíl. Předkládaný projekt v souladu s disertační prací navrhovatele si klade za cíl vytvořit analytické nástroje pro predikci provozního zatížení stanoviště centralizované bezpečnostní kontroly, matematickými modely vytvořit modely zpřesňující dlouhodobé odhady na základě aktuální provozní situace a vytvořit nástroje pro vyhodnocování provozní efektivity.

2018 - 2018

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS18/095/OHK2/1T/16