Lidé na fakultě
prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.

prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Tomáš Tlučhoř; Ing. Adam Tománek

Bezpilotní systémy již nejsou výsadou pouze amatérských pilotů, kteří je využívají k pořizování snímků a videí. V posledních letech začala být technologie bezpilotních systémů vyhledávána také profesionálními uživateli, kteří je využívají například v průmyslu, zemědělství, přepravní činnosti či službách. Snaha o zefektivňování těchto leteckých činností vyvolává zvyšování poptávky po létání v režimu mimo vizuální dohled dálkově řídícího pilota. Tento režim provozu s sebou ovšem přináší jistá rizika, především ve vztahu k okolnímu leteckému provozu. Za účelem koordinace bezpilotního letectví a letadel s pilotem na palubě byl vytvořen evropský koncept U-space. Tento koncept si klade za cíl pomocí vysoké úrovně automatizace, digitalizace a poskytování služeb zefektivňovat a zvyšovat bezpečnost provozu bezpilotních systémů. Pro správné fungování tohoto konceptu je bezpodmínečně nutné, aby všichni účastníci letového provozu v prostoru U-space poskytovali aktuální informace o provozu doplněné o předpokládaný vývoj v kratším časovém horizontu. Vzhledem k tomu, že pro navigaci bezpilotních systémů se využívá převážně GNSS a pro komunikaci na delší vzdálenosti mobilní sítě, je tento projekt zaměřen na vytvoření nových poznatků v oblasti provozu bezpilotních systémů a nutnosti pokrytí signály GNSS a 4G. Cílem projektu proto je určit vliv nedostupnosti navigačních a komunikačních signálů pro provoz bezpilotních systémů v U-space. Zároveň bude stanoveno, zda by bylo možné tyto signály v případě potřeby nahradit jinými technologiemi či procedurami, skrze které by bylo možné zachovat dostatečnou úroveň provozní bezpečnosti.

2023 - 2024

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS23/135/OHK2/2T/16

prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Vít Volný; Ing. Michal Černý

Využití bezpilotních systémů exponenciálně roste jak v komerční, tak v nekomerční sféře. Letectví díky tomu stojí na prahu velkých změn, které přinášejí nové technologie a nové typy letadel, jakožto jejich nové způsoby využití. V posledních letech se po světě začaly implementovat regulatorní předpisy, které nastavují nová pravidla pro provoz bezpilotních systémů tak, aby bylo možné je začlenit do již existujícího leteckého provozu. Díky tomu dochází k podpoře rozvoje a ověřování využití bezpilotních systémů i pro městskou leteckou dopravu (UAM, Urban Air Mobility). Jak již z názvu plyne, UAM se zaměřuje na provoz bezpilotních systémů v konkrétních městských oblastech. Jedná se tak o nový prvek, kterým dokáže letecká doprava přispět ke zlepšení dopravy ve městech. Předložený projektový koncept se zabývá problematikou UAM, konkrétně pak návrhem metodiky hodnocení vhodnosti UAM v městských oblastech. Podstatou projektu je vytvořit na základě stávajících poznatků metodiku, která dokáže ohodnotit vhodnost začlenění UAM do měst.

2023 - 2024

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS23/139/OHK2/2T/16

Ing. Michaela Fukalová; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Karel Mündel; Ing. Kateřina Škodová

Provozní bezpečnost v letectví je dnes velmi důležitým a diskutovaným aspektem. K rozvoji provozní bezpečnosti vede především vize snížit počet leteckých nehod a incidentů, potažmo tedy i ztráty na životech a finanční náklady. Nadnárodní orgány na světové i evropské úrovni tedy vydávají standardy, doporučené postupy či další požadavky orientované na dozor nad provozní bezpečností v letectví. Poměrně nový proaktivní přístup k bezpečnosti musí zavádět jak samotné organizace, tak i členské státy. Jedním z požadavků je také zavádění SSP (State Safety Programme) a NASP (National Aviation Safety Plan) u státních leteckých dozorových orgánů. Pro zavedení SSP a NASP je ale potřeba mít věrohodné vstupy, které nám ukážou výkonnost systému v oblasti bezpečnosti. Sledování výkonnosti v bezpečnosti se již realizuje, ale je možné vidět, že měření výkonnosti v současném systému má svá omezení. Pro doplnění nedostatků měření výkonnosti je tedy vhodné pracovat s dostupnými daty o bezpečnosti systémově, v tomto projektu na základě bezpečnostního modelu STAMP (System-Theoretic Accident Model and Process), což přinese ucelený pohled, ze kterého lze lépe identifikovat vstupy pro tvorbu a aktualizaci SSP a NASP. Cílem navrhovaného projektu je tak zlepšení úrovně dozorové činnosti nad provozní bezpečností u státních leteckých dozorových orgánů. Hlavním výsledkem bude metodika, která popíše funkční proces práce s daty vedoucí až k samotným vstupům pro tvorbu SSP a NASP. V rámci výzkumu tohoto projektu budou probíhat také pravidelné konzultace s odborníky z Úřadu pro civilní letectví, které poslouží jako validace dosažených výsledků navrhovaného projektu.

2021 - 2022

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS21/132/OHK2/2T/16

Ing. Michaela Fukalová; Ing. Martin Kála, Ph.D.; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Karel Mündel; Ing. Kateřina Škodová

Projekt je zaměřen na vývoj koncepce integrovaného řízení provozní bezpečnosti, konkrétně na metodický návrh integrovaného postupu pro realizaci šetření událostí a auditní činnosti v leteckých údržbových organizacích s využitím dat o plánování a provádění letecké údržby. Projekt staví na teorii Safety-III, tedy přístupu k provozní bezpečnosti založeném na systémové teorii, a to konkrétně modelu bezpečnosti System-Theoretic Accident Model and Processes (STAMP). Dále využívá základní ontologii Unified Foundational Ontology (UFO) jako nástroj pro integraci dat a softwarových nástrojů, který umožňuje základní technické řešení pro integraci dat o bezpečnosti a dat z provozu údržbové organizace, jako i samotného systému řízení provozní bezpečnosti a systému plánování a provádění letecké údržby. Hlavním výstupem navrhovaného projektu bude Metodika integrovaného postupu šetření událostí a provádění auditů, která umožní efektivnější provádění šetření událostí z provozu jako i plánování auditní činnosti v letecké údržbě. Zároveň tato metodika přispěje k zavedení systémového přístupu k provozní bezpečnosti v letecké údržbě, zkrátí čas potřebný pro šetření událostí a přípravu na provádění auditů, a v neposlední řadě přispěje k vytvoření plnohodnotného integrovaného systému řízení letecké údržby.

2021 - 2022

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS21/133/OHK2/2T/16

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Michaela Kalivodová; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Kateřina Stuchlíková

Zvyšování provozní bezpečnosti v letectví je hlavním cílem všech organizací, které letectví regulují a dozorují. V současné době se neustále zvyšuje důraz na organizační faktory a tím je podporováno zavádění systémů řízení jako např. systémy řízení kvality, shody, bezpečnosti i systémy řízení únavy. Dlouholetý přístup řešící maximální limity doby služby a doby letu pro posádky letadel tak směřuje k předání zodpovědnosti za řízení únavy z regulatorní povahy na systémy zaváděné v jednotlivých zainteresovaných organizacích. Benefity z toho plynoucí jsou však vyváženy nutností tvorby nových přístupů a hodnocení dosud nehodnocených dat. Navrhovaný projekt se zaměřuje na oblast únavy s cílem umožnit lepší efektivitu plánování posádek pro letecké provozovatele při zajištění, popř. zvýšení provozní bezpečnosti vyplývající z řízení únavy pilotů. Toho bude dosaženo tvorbou nového modelu únavy, zahrnujícího všechny dostupné parametry a zhodnocení nejen objektivních, individuálních ale i subjektivních vstupů pilotů.

2019 - 2019

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/083/OHK2/1T/16

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Michaela Kalivodová; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Slobodan Stojić, Ph.D.; Ing. Sarah Van Den Bergh; Ing. Oldřich Štumbauer, Ph.D.

Letiště ovlivňují ekonomické i společenské prostředí ve svém okolí. S provozem letišť je spojená činnost mnoha dalších obchodních společností. Mezi obchodní společnosti patří i letiště a proto je i pro ně jedním ze základních cílů generování zisku. V současném vysoce konkurenčním prostředí letecké dopravy na území Evropy je důležité neustále analyzovat příjmy a výdaje letiště. Důležitým faktorem, který ovlivňuje výslednou bilanci, je efektivita jednotlivých procesů. Pro zajištění požadované kvality služeb (a to zejména v oblasti čekacích dob) je důležité zajistit soulad mezi intenzitou vstupních požadavků do systému a poskytovanou intenzitou obsluhy. Mezi nejvýznamnější část odbavovacího procesu, která má vliv na všechny odlétávající cestující a ovlivňuje řadu faktorů a parametrů, patří stanoviště bezpečnostní kontroly cestujících a kabinových zavazadel. Soulad mezi intenzitou vstupních požadavků (příchod cestujících) a intenzitou obsluhy (počtem tratí bezpečnostní kontroly v provozu) může být v rámci těchto stanovišť cíleně řízený s využitím analytických metod a simulačních nástrojů. Zachovat vysokou míru provozní efektivity při současném zachování vysoké úrovně spokojenosti cestujících a dodržováním přísných požadavků na zajištění bezpečnosti je obtížně dosažitelný cíl. Předkládaný projekt v souladu s disertační prací navrhovatele si klade za cíl vytvořit analytické nástroje pro predikci provozního zatížení stanoviště centralizované bezpečnostní kontroly, matematickými modely vytvořit modely zpřesňující dlouhodobé odhady na základě aktuální provozní situace a vytvořit nástroje pro vyhodnocování provozní efektivity.

2018 - 2018

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS18/095/OHK2/1T/16

Ing. Simona Bolčeková; doc. Ing. Andrej Lališ, Ph.D.; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.

Cílem projektu je vytvořit koncept vyhodnocování výkonnosti v provozní bezpečnosti pro modely se systémovým přístupem k bezpečnosti v letecké dopravě. Bezpečnost se z reaktivního přístupu tedy reakci na nehody a incidenty přesouvá k pohledu, kdy je nehodě zabráněno, než vůbec vznikne tedy k proaktivnímu přístupu. Tento přístup zahrnuje i vyhodnocení bezpečnostní výkonnosti. Nejmodernějším trendem je přístup k bezpečnosti ze systémového hlediska. Systémový přístup pokrývá všechny interakce v systému, vliv prostření na člověka a v případě nehody nehledá konkrétního viníka ale celkovou systémovou příčinu. Vyhodnocování výkonnosti v bezpečnosti je jednou z důležitých komponent, která ale vzhledem k novosti systémového přístupu nebyla pro tyto modely realizována. V současné době probíhají první aplikace systémových modelů na bezpečnost, a proto je problematika vyhodnocování bezpečnostní výkonnosti velmi aktuální. Výstupem projektu by měl být koncept vyhodnocování výkonnosti v bezpečnosti pro modely dle nejnovějších bezpečnostních teorií.

2018 - 2019

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS18/156/OHK2/2T/16

doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; Ing. Bc. David Hůlek, Ph.D.; Mgr. Iveta Kameníková, Ph.D.; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.

Projekt je zaměřen na výzkum kondenzačních stop tvořených za dopravními letouny v prostředí ČR. Přestože kondenzační stopy mají zásadní vliv na stav atmosféry, neexistuje v současné době zatím žádná ucelená studie o jejich dopadu na životní prostředí v ČR. Prvním krokem, pro odhad jejich vlivu, je nutnost statistického šetření pravděpodobnosti jejich výskytu, jejich vertikálního rozložení a korelace s leteckým provozem. Projekt bude systematicky zaznamenávat a ukládat data o letovém provozu a zároveň o tvorbě kondenzačních stop v rámci vzdušného prostoru České republiky, a to alespoň v rozsahu 12 měsíců, aby bylo možné vyrovnat statické rozdíly způsobené ročním chodem tropopauzy. Výhodou projektu je využití již existujících zařízení pro sběr informací o leteckém provozu a tvorbě kondenzačních stop ve vzdušném prostoru České republiky. Cílem projektu je vyhodnotit dopad kondenzačních stop na životní prostředí v rámci ČR.

2017 - 2018

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS17/151/OHK2/2T/16

Ing. Šárka Hulínská; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Roman Vokáč, Ph.D.

Letecká doprava měla vždy neotřesitelnou pozici v přepravě na střední a dlouhé vzdálenosti, kdy ji ostatní druhy doprav nedokázaly konkurovat. Tato situace se však s postupem času mění a letecká doprava čelí neustále většímu počtu překážek. Ty vznikají spolu s událostmi s negativním vlivem na leteckou dopravu a zároveň s rozvojem ostatních druhů doprav. Jako hlavní negativní vliv 21. století lze identifikovat události z 11. září 2001, které měly za následek razantní zvýšení bezpečnosti (security) celé letecké dopravy, což s sebou ale přineslo prodloužení času stráveného na letišti před odletem. Druhým prvkem působícím proti letecké dopravě je rozvoj vysokorychlostních vlaků, které dokáží stále rychleji a komfortněji převážet pasažéry, čímž začínají konkurovat letecké dopravě na střední vzdálenosti. V tomto projektu se zaměřujeme na možnost využití senzorických sítí pro bezpečnostní kontrolu cestujících. Senzorické sítě jsou využívané pro detekci jakýchkoliv fyzikálních a chemických parametrů a mohou tak sloužit jako první kontrola cestujících v terminálu na letišti, detekující např. nebezpečné kovové předměty, či vytvářející detekci CBRN (chemické, biologické, radiologické, nukleární a explozivní látky) a pomoci snížit nutný čas strávený cestujícími na letišti. Tím by bylo možné dosáhnout vyšší propustnosti cestujících při bezpečnostní kontrole při zachování, popř. i zvýšení úrovně bezpečnosti před protiprávními činy a to možnou kontrolou již ve veřejném prostoru terminálu.

2017 - 2018

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS17/154/OHK2/2T/16

Ing. Jan Franěk; Ing. Eva Kvasničková; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Vladimír Plos, Ph.D.; Ing. Matouš Staněk; Ing. Slobodan Stojić, Ph.D.

Proces vytváření simulací je velmi (nejen časově) náročný na kvalitu zpracování vstupních hodnot (charakteristiky systému) a na správné nastavení a identifikace systému. Letiště se při vytváření simulačních modelů zabývají z časových a ekonomických důvodů zpravidla pouze provozními simulacemi. Tyto modely jsou vytvářeny za účelem zjištění kapacitních požadavků a ověřování vhodných scénářů odbavení pro konkrétní terminály. Vědecký potenciál není pak z jejich strany řešen. Navrhovaný projekt nabízí rozšíření možných řešení dané problematiky v oblasti analýzy současného stavu odbavovacích procesů cestujících a definování kritických prvků odbavovacího procesu. Pohled zkoumání se nemusí omezovat výhradně na provozní aspekty. Je tak možné zabývat se modelováním různých variant řešení dané problematiky. Jedná se například o výzkumy závislostí vlivu různých skupin cestujících na efektivitu odbavovacího procesu, vlivu informovanosti cestujících a podobně. Po vytvoření základní simulace je možné navrhovat a ověřovat varianty ovlivňování a řízení toku cestujících odbavovacím procesem za účelem zvyšování efektivnosti při zachování vysokého standardu kvality poskytovaných služeb. Zde se jedná například o modelování využitelnosti teorie virtuálních front, kdy jsou někteří cestující časově preferováni na odbavení před cestujícími z jiných letů v závislosti na době do odletu, dopady zavedení specializovaných odbavovacích stanovišť bezpečnostní kontroly pro skupiny cestujících s vyšší časovou náročností odbavení a podobně. Možnost hodnocení dopadů zavádění nových technologií a postupů (a případně jejich navrhování s ohledem na efektivitu provozu) je v dnešní době velmi aktuální.

2016 - 2017

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS16/189/OHK2/2T/16