Lidé na fakultě
doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.

Ing. Petr Had; doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.

Problematika emisí v letecké dopravě je v posledních letech i v souvislosti s rostoucím objemem provozu stále více diskutovaným tématem. V tomto kontextu se vždy hovořilo o emisích oxidu uhličitého, přičemž v posledních letech se k nim přidávají i ostatní látky, které mají také významný vliv na globální klima i místní kvalitu ovzduší v okolí letišť. Aby bylo možné řešit tuto problematiku proaktivními opatřeními, je nutná schopnost efektivního monitorování a vykazování těchto emisí, přičemž pro tento účel je ideální využít vhodný datový zdroj. Současné možnosti výpočtů emisí letištních pozemních pohybů jsou stále poměrně omezené z hlediska přesnosti jejich výsledků. Tento projekt se zaměřuje na využití přehledové technologie ADS-B pro účely tvorby letištních provozních statistik a zpřesnění výpočtů emisí letištních pozemních pohybů. Pro tento účel jsou vyhodnocovány definované parametry týkající se provozu, včetně časových milníků spojených s procesem pojíždění letadel, které jsou automaticky určené na základě ADS-B dat.

2025 - 2026

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS25/106/OHK2/2T/16

doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.

Cílem projektu je analyzovat možné závislosti mezi kosmickým počasím a přesností GNSS, a to pomocí dat získaných z ADS-B a GNSS přijímačů umístěných na observatořích v Panské Vsi (Ublox F-9P) a v Průhonicích a další takticky umístěné lokaci (Septentrio Mosaic X-5). První rok bude zaměřen na analýzu nejvýznamnějších událostí v aktuálním solárním cyklu. Druhý rok se zaměří na vytvoření konkrétních mezních hodnot (boundaries) a indikátorů spojených s kvalitou GNSS, které budou pilotům pomáhat při zhodnocení přesnosti navigace během výskytu událostí kosmického počasí. Výsledkem bude lepší porozumění vlivům kosmického počasí na GNSS a návrh metod pro minimalizaci jeho negativních dopadů.

2025 - 2026

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS25/107/OHK2/2T/16

doc. Dr. Ing. Pavel Kovář

Cílem je ohodnotit a zlepšit odolnost letecké infrastruktury v ČR. Konkrétním cílem je vyvinout metodiku testování odolnosti GNSS přijímačů vůči podvrženým signálům (spoofingu) a otestovat stávající leteckou infrastrukturu. je otestovat odolnost GNSS a dalších prvků letecké infrastruktury na nezákonné zásahy. Oblast GNSS se zaměří na spoofování GNSS signálu. Tato problematika nebyla dosud detailně řešena protože je technicky náročnější než jamming. Bohužel vzhledem ke změně bezpečnostní situace v Evropě je nutné se zaměřit i na tento aspekt. Je pravděpodobné že na území Ukrajiny již spoofování GNSS probíhá. K testování odolnosti bude třeba v rámci projektu bude vyvinuto zařízení pro testování odolnosti GNSS přijímačů proti jednotlivým spoofingovým útokům. realizovat spoofer a použít ho na ověření odolnosti jednotlivých systémů které signál GNSS využívají.

2023 - 2025

Otevřené výzvy v bezpečnostním výzkumu 2023-2029 (OPSEC)

Ing. Michaela Kalivodová; Ing. Jakub Trýb

Současný simulátor A320 věrně simuluje všechny aspekty letu a ovládání letounu Airbus. Nicméně jeho využití by mohlo být mnohem širší. Simulátor nemá totiž vhodnou ergonomii, jelikož nemá vhodné sezení pro piloty. V současné chvíli se totiž sedí u řízení na kancelářských židlích. Cílem projektu je tedy doplnit vybavení simulátoru tak, aby narostla možnost jeho využití. Konkrétně jde o instalaci pilotních sedaček, která umožní použití simulátoru nejen pro teoretický a praktický trénink v rámci výuky v oboru PIL, LED či PL, ale také umožní kvalitnějšího využití v rámci vědecko-výzkumných projektů či při nácviku Crew Resource Managementu (CRM), pro které je nezbytné z pohledu ergonomie, aby výcvik probíhal v prostředí co nejvíce odpovídající rozměrům a tvarům klasické kabiny. Vhodná ergonomie simulátoru také pomůže při propagaci Fakulty např. v rámci DOD.

2023 - 2023

Vnitřní soutěž PPSR

doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; Ing. Pavel Kulmon, Ph.D.; Bc. Michael Matejovie; Bc. Anna Wasserbauerová; Ing. Jakub Šimerka

Přehledové systémy jsou základní částí kritické infrastruktury pro zajištění bezpečnosti letového provozu pomocí vydávání měření a následného trackování cílů. Asociace dat v rámci trackování cílů řeší problém přiřazení měření k cíli. Pokud radar či jiný senzor vydá na výstup měření, je nutné určit, zda se jedná o nový cíl, falešné měření nebo existující cíl a případně, kterému cíli dané měření patří. V praxi se setkáváme se senzory, které na výstup vydávají měření pouze ve formě, kde není jasná identifikace a je nutné přiřazení řešit na základě pozice a obdobných veličin. Strojové učení v posledních letech získává značné pozornosti a to zejména z důvodu běžné dostupnosti vysokého výpočetního výkonu. Aplikace strojového učení na asociaci dat v rámci trackování cílů ještě nebyla dostatečně prozkoumána. Využití strojového učení pro zdokonalení asociačních metod, redukci kombinatorické exploze a snížení implementační složitosti představuje cestu, která by mohla tento obecný problém zjednodušit. Vylepšení asociace dat představuje nejen problematiku s velkým výzkumným potenciálem, ale také se širokou praktickou a průmyslovou využitelností.

2022 - 2023

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS22/128/OHK2/2T/16

Primárním cílem projektu je navrhnout strukturu technického vybavení s přidruženou algoritmickou základnou a experimentálně ověřit možnosti využití optoelektronického systému detekce a lokalizace nízkovýkonových laserových zdrojů, které ohrožují bezpečnost letecké dopravy. Zařízení bude vytvořeno na míru pro aplikačního garanta (Policie ČR). Dalším cílem je ověření možnosti využití tohoto systému pro odhalování UAS tak, aby mohl být zapojen do současné infrastruktury ATM. Takový systém může být umístěn v okolí libovolného letiště a bude pokrývat nejen vlastní VPD ale i oblast příletových a odletových cest SID a STAR, kde jsou letadla nejvíce zranitelná, což bude zpracováno jako rozšíření další funkcionality systému.

2022 - 2025

Program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti dopravy - DOPRAVA 2020+

Ing. Kateřina Grötschelová; doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; Ing. Adam Kleczatský, Ph.D.; Ing. Filip Konečný; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Tomáš Lipták, Ph.D.; Ing. Petr Lukeš; Ing. Kateřina Machula Půlpánová; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.

Globální navigační satelitní systém (GNSS) se stal nezbytnou součástí našeho každodenního života a závislost na jeho využití se zvyšuje napříč nejrůznějšími obory včetně letectví. Signál vyslaný satelitem je při přijetí na Zemi slabý, a tudíž náchylný k rušení. V poslední době došlo k několika situacím v reálném provozu způsobených právě rušením GNSS signálu, kdy musely být omezeny postupy využívající satelitní navigaci. Nejčastějším případem jsou rušičky umístěné v nákladních automobilech nacházející se na komunikaci či parkovišti v blízkosti letiště. Může dojít také k záměrnému vysílání rušivého signálu pro znemožnění určení polohy například vojenské technice ve válečných oblastech. Pro případy rušení GNSS je nutné zajistit alternativní systémy umožňující navigaci, ale například také časovou synchronizaci. Některé koncepty řešení pro využití v letectví již byly navrženy, ale žádný zatím nebyl uznán jako globální záložní navigační systém. Cílem tohoto projektu je zhodnocení jednotlivých navržených technologií z pohledu použití jako záložního GNSS systému pro podmínky České republiky. Dalším úkolem je vytvoření modelu vlastního řešení určování polohy na základě výměny polohových informací mezi letadly vzájemně, která by se dala aplikovat do konceptů alternativních navigací pro oblasti bez možnosti umístění pozemní infrastruktury záložního navigačního systému.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/132/OHK2/2T/16

doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; Ing. Jakub Kordoš; Ing. Bc. Sébastien Lán, Ph.D.; Ing. Tereza Topková, Ph.D.

Projekt je zaměřen na vyhodnocení možnosti sběru meteorologických dat z odpovědí sekundárního radaru a jejich využití v meteorologii. Všechna letadla za letu vysílají pomocí zařízení ADS-B informace o průběhu letu. Část těchto dat by mohla sloužit jako zdroj informací pro meteorologické výpočty a metody. Cílem projektu je zhodnotit možnosti sběru těchto dat z letadel a ohodnotit jejich přesnost srovnáním s daty získaných z meteorologické radiosondáže.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/126/OHK2/2T/16

doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; Mgr. Iveta Kameníková, Ph.D.; Ing. Adam Kleczatský, Ph.D.; Ing. Šárka Václavíková

Cílem projektu je využít počítačové rozpoznávání obrazu k detekci a zaměření kondenzačních stop za letadly. Díky možnosti využít počítačové vidění k detekci a zaměření parametrů kondenzačních stop bude možné získávat a vyhodnocovat data z několika míst současně. Vyhodnocování kamerových záznamů je v současné době nejpomalejší částí sběru dat o výskytu kondenzačních stop. Nyní musí záznamy z kamerového systému procházet člověk a hledat a zaměřovat výskyt kondenzačních stop. To omezuje množství dat, které jsme schopni získat. Od projektu si slibujeme zpřesnění a násobné zvýšení kapacity. Zároveň půjde o první využití strojového učení a počítačového vidění na Ústavu letecké dopravy.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/129/OHK2/2T/16

doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; Ing. Bc. David Hůlek, Ph.D.; Mgr. Iveta Kameníková, Ph.D.; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.

Projekt je zaměřen na výzkum kondenzačních stop tvořených za dopravními letouny v prostředí ČR. Přestože kondenzační stopy mají zásadní vliv na stav atmosféry, neexistuje v současné době zatím žádná ucelená studie o jejich dopadu na životní prostředí v ČR. Prvním krokem, pro odhad jejich vlivu, je nutnost statistického šetření pravděpodobnosti jejich výskytu, jejich vertikálního rozložení a korelace s leteckým provozem. Projekt bude systematicky zaznamenávat a ukládat data o letovém provozu a zároveň o tvorbě kondenzačních stop v rámci vzdušného prostoru České republiky, a to alespoň v rozsahu 12 měsíců, aby bylo možné vyrovnat statické rozdíly způsobené ročním chodem tropopauzy. Výhodou projektu je využití již existujících zařízení pro sběr informací o leteckém provozu a tvorbě kondenzačních stop ve vzdušném prostoru České republiky. Cílem projektu je vyhodnotit dopad kondenzačních stop na životní prostředí v rámci ČR.

2017 - 2018

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS17/151/OHK2/2T/16

The CaBilAvi consortium proposes a team of complementary skills, mixing experienced staff (GNSS Center of Excellence, Pildo Labs, Aeroclub de Sabadell, Amezen, CATC) with rightly connected partners in the EGNOS emerging countries (Univ of Prague, Univ of Zilina, VUD, F-Air, DSA) to increase the EGNOS usage rate by capacity building. Associated partners (CAA of Czech Republic, Slovakia, Bosnia-Herzegovina, ICAO) help in maximising the impact.1. The IFR pilot training curriculum will be upgraded to include the use of LPV. Relying on the experience of the local partners in training IFR pilots, this curriculum will also be made available in English for other EU member states to enjoy. 2. Capacity building will be organised through a series of working groups to learn by doing, building onto the existing material produced by Pildo labs for similar capacity building in the FP7 project SHERPA. Bosnia-Herzegovina already committed to participate for the full pre-operational implementation track, other countries will be invited to join them. The different work shops are also open for enrolment for interested stakeholders, with ICAO expressing support to provide material and help in getting participation to the procedure design and safety case work shop. 3. VFR pilot awareness activity is led by the Czech and Slovak partners, with a very active involvement of Kosmonauta (PL) and SpecialConcepts (BU) who will use their local connection to the pilot community and the local CAA to adapt, translate and disseminate the material.4. Dissemination and promoting of material produced in CaBilAvi, through an interactive portal, as well as a printed information packs targeted at (smaller) airports to explain what benefits EGNSS can offer them, how to get it a procedure. Close links with the Eurocontrol RAISG/ICAO PBNTF meeting and other relevant industry events, to share public deliverables and lessons learned with other ANSPs, CAAs and operators. An EGNOS yearbook will be published.

2015 - 2017

Horizon 2020 - 641627

doc. Ing. Daniel Hanus, CSc.; doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; Ing. Matěj Nesvadba

Cílem projektu je stanovit vliv kondenzačních čar a indukované cirrovité oblačnosti z letecké dopravy na radiační bilanci Země. K analýze budou použity čtyři automatické snímací stanice rozmístěné po celé ČR, především v oblasti, kde dochází ke změně toku letecké dopravy. Bude využito kombinace fotografického snímkování a analýzy provozu letecké dopravy a záznamu z infračerveného spektrometru. Výsledkem bude odhad vlivu letecké dopravy na radiační bilanci a unikátní metoda pro rozpoznání indukované oblačnosti.

2014 - 2016

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS14/213/OHK2/3T/16

Ing. Natalia Buldakova, Ph.D.; Ing. Martin Hejný, Ph.D.; doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; doc. Ing. Vladimír Němec, Ph.D., prof. h. c.

Současné běžné technologie sběru meteorologických dat atmosféry jsou na celém světě založeny na využití jednorázových sond, které měří data do výšky přibližně 12 km. Cena těchto sond je poměrně vysoká a přitom jejich konstrukce umožňuje i několikanásobné použití. Cílem projektu je navrhnout, sestrojit a ověřit použitelnost bezpilotního návratového modulu pro tyto sondy na předem stanovené místo bezpečného přistání. Stejná sonda by pak mohla být opakovaně použita na stejné měření, čímž by se cena měření podstatně snížila. Základní zkušební měření v současné době přitom stojí přibližně 12 tKč a tyto měření provádí jen v České republice Český hydrometeorologický ústav (ČHMI) 3x denně.

2013 - 2014

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS13/156/OHK2/2T/16

Ing. Jakub Chmelík, Ph.D.

Projekt má za cíl odhadnout úroveň externích nákladů které způsobuje letecká doprava v ČR. Prvním krokem je komplexní zhodnocení vlivů letecké dorpavy a vyhledání dopadů způsobujících externí náklady společnosti nebo jednotlivcům. Druhým krokem je odhad nákladů internalizace určením optimálních metod pro vyčíslení těchto nákladů.

2009 - 2009

IGS ČVUT - CTU0906416