Lidé na fakultě
Ing. Šárka Václavíková

Ing. Marek Hamza; Ing. Šárka Hulínská; Ing. Mikuláš Keller; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.

Ověřování správné funkce leteckých pozemních zařízení je jedním z hlavním nápravných opatření pro zajištění provozní bezpečnosti při jejich využití. Mezi letecká pozemní zařízení lze zařadit jak radionavigační zařízení tak návěstidla a světla. V současné době jsou letecká pozemní zařízení ověřována záletem pilotovanými letadly, tzv. leteckými laboratořemi, které mají všechno vybavení na palubě. Zároveň se začínají objevovat společnosti zaměřené za ověřování s využitím bezpilotních systémů. Ty jsou však stále vysoce specializované a není řešen jejich standardní provoz v rámci okolí letišť. Myšlenkou projektu je ověřit, zdali je možné pro ověřování leteckých pozemních zařízení využít cenově dostupných technologií, konkrétně bezpilotních systémů, které jsou široce dostupné komukoliv, a integrovat jejich provoz do provozu letišť. Díky kontinuálnímu růstu technologické úrovně bezpilotních systémů a zároveň navyšování cenové dostupnosti implementovaných technologií by mělo být možné využití of-the-shelf bezpilotního systému, ke kterému budou pouze přidány ověřovací zařízení pro specifický účel.

2021 - 2022

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS21/135/OHK2/2T/16

Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; Ing. Michaela Kalivodová; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Kateřina Stuchlíková

Zvyšování provozní bezpečnosti v letectví je hlavním cílem všech organizací, které letectví regulují a dozorují. V současné době se neustále zvyšuje důraz na organizační faktory a tím je podporováno zavádění systémů řízení jako např. systémy řízení kvality, shody, bezpečnosti i systémy řízení únavy. Dlouholetý přístup řešící maximální limity doby služby a doby letu pro posádky letadel tak směřuje k předání zodpovědnosti za řízení únavy z regulatorní povahy na systémy zaváděné v jednotlivých zainteresovaných organizacích. Benefity z toho plynoucí jsou však vyváženy nutností tvorby nových přístupů a hodnocení dosud nehodnocených dat. Navrhovaný projekt se zaměřuje na oblast únavy s cílem umožnit lepší efektivitu plánování posádek pro letecké provozovatele při zajištění, popř. zvýšení provozní bezpečnosti vyplývající z řízení únavy pilotů. Toho bude dosaženo tvorbou nového modelu únavy, zahrnujícího všechny dostupné parametry a zhodnocení nejen objektivních, individuálních ale i subjektivních vstupů pilotů.

2019 - 2019

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/083/OHK2/1T/16

Cílem projektu je umožnit vyšší využití bezpilotních systémů v komerční činnosti při zajištění dostatečné úrovně bezpečnosti. Tohoto cíle bude dosaženo vytvořením standardních scénářů na základě výzkumu bezpečných provozních podmínek pro provoz bezpilotních systémů dle aktuálních návrhů evropské legislativy. Bezpečnými provozními podmínkami je myšlen takový stav parametrů provozu, který splňuje akceptovatelnou úroveň bezpečnosti. Mezi zmíněné parametry řadíme například místo letu, výšku letu, typ bezpilotního systému, hmotnost letadla a další. Na základě určení bezpečných kombinací těchto provozních podmínek budou vytvořeny standardní scénáře akceptovatelné Evropskou unií pro publikaci v nařízení Evropské komise.

2019 - 2021

Program na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA

doc. Ing. Daniel Hanus, CSc.; Ing. Šárka Hulínská; Ing. Tomáš Lipták, Ph.D.; Ing. Tomáš Noskievič; Ing. Tereza Topková, Ph.D.

Monitorování motoru a následná analýza provozních dat je dnes u velkých dopravních letadel standardem. Hlavním důvodem sběru a analýzy dat je optimalizace provozu motoru. Efektivita provozu velkých leteckých motorů dosahuje vysoké úrovně, čehož si začali všímat provozovatelé malých leteckých motorů. Jelikož provoz leteckého motoru je velice nákladný, a to i u malých dopravních letadel, je potřeba začít na danou situaci reagovat a zabývat se diagnostikou u malých leteckých motorů. Cílem projektu je optimalizovat provoz malých dopravních letadel právě pomocí monitorování parametrů motoru a následné analýzy získaných dat. Výsledkem projektu by měl být funkční model pro malé letecké motory, který bude popisovat jejich aktuální technický stav - definovat zbytkovou životnost motoru do generální opravy, díky čemuž bude možné lépe plánovat údržbu motoru případně prodloužit dobu provozu motoru tj. dobu do generální opravy.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/128/OHK2/2T/16

doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; Ing. Šárka Hulínská; Mgr. Iveta Kameníková, Ph.D.; Ing. Adam Kleczatský, Ph.D.

Cílem projektu je využít počítačové rozpoznávání obrazu k detekci a zaměření kondenzačních stop za letadly. Díky možnosti využít počítačové vidění k detekci a zaměření parametrů kondenzačních stop bude možné získávat a vyhodnocovat data z několika míst současně. Vyhodnocování kamerových záznamů je v současné době nejpomalejší částí sběru dat o výskytu kondenzačních stop. Nyní musí záznamy z kamerového systému procházet člověk a hledat a zaměřovat výskyt kondenzačních stop. To omezuje množství dat, které jsme schopni získat. Od projektu si slibujeme zpřesnění a násobné zvýšení kapacity. Zároveň půjde o první využití strojového učení a počítačového vidění na Ústavu letecké dopravy.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/129/OHK2/2T/16

doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; Ing. Bc. David Hůlek, Ph.D.; Mgr. Iveta Kameníková, Ph.D.; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.

Projekt je zaměřen na výzkum kondenzačních stop tvořených za dopravními letouny v prostředí ČR. Přestože kondenzační stopy mají zásadní vliv na stav atmosféry, neexistuje v současné době zatím žádná ucelená studie o jejich dopadu na životní prostředí v ČR. Prvním krokem, pro odhad jejich vlivu, je nutnost statistického šetření pravděpodobnosti jejich výskytu, jejich vertikálního rozložení a korelace s leteckým provozem. Projekt bude systematicky zaznamenávat a ukládat data o letovém provozu a zároveň o tvorbě kondenzačních stop v rámci vzdušného prostoru České republiky, a to alespoň v rozsahu 12 měsíců, aby bylo možné vyrovnat statické rozdíly způsobené ročním chodem tropopauzy. Výhodou projektu je využití již existujících zařízení pro sběr informací o leteckém provozu a tvorbě kondenzačních stop ve vzdušném prostoru České republiky. Cílem projektu je vyhodnotit dopad kondenzačních stop na životní prostředí v rámci ČR.

2017 - 2018

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS17/151/OHK2/2T/16

Ing. Šárka Hulínská; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Roman Vokáč, Ph.D.

Letecká doprava měla vždy neotřesitelnou pozici v přepravě na střední a dlouhé vzdálenosti, kdy ji ostatní druhy doprav nedokázaly konkurovat. Tato situace se však s postupem času mění a letecká doprava čelí neustále většímu počtu překážek. Ty vznikají spolu s událostmi s negativním vlivem na leteckou dopravu a zároveň s rozvojem ostatních druhů doprav. Jako hlavní negativní vliv 21. století lze identifikovat události z 11. září 2001, které měly za následek razantní zvýšení bezpečnosti (security) celé letecké dopravy, což s sebou ale přineslo prodloužení času stráveného na letišti před odletem. Druhým prvkem působícím proti letecké dopravě je rozvoj vysokorychlostních vlaků, které dokáží stále rychleji a komfortněji převážet pasažéry, čímž začínají konkurovat letecké dopravě na střední vzdálenosti. V tomto projektu se zaměřujeme na možnost využití senzorických sítí pro bezpečnostní kontrolu cestujících. Senzorické sítě jsou využívané pro detekci jakýchkoliv fyzikálních a chemických parametrů a mohou tak sloužit jako první kontrola cestujících v terminálu na letišti, detekující např. nebezpečné kovové předměty, či vytvářející detekci CBRN (chemické, biologické, radiologické, nukleární a explozivní látky) a pomoci snížit nutný čas strávený cestujícími na letišti. Tím by bylo možné dosáhnout vyšší propustnosti cestujících při bezpečnostní kontrole při zachování, popř. i zvýšení úrovně bezpečnosti před protiprávními činy a to možnou kontrolou již ve veřejném prostoru terminálu.

2017 - 2018

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS17/154/OHK2/2T/16

Ing. Stanislav Absolon; Ing. Šárka Hulínská; doc. Ing. Vladimír Němec, Ph.D., prof. h. c.

Počáteční výcvikové programy profesionálních pilotů jsou postaveny tak, aby odpovídaly předpisovým požadavkům. Tyto požadavky stanovují témata a počty hodin, které musí být odučeny. Výcvik je tak zaměřen spíše na splnění předpisových požadavků než na získávání schopností. Výstupem je pilot, který je připraven složit zkoušku odborné způsobilosti. Není však připraven zahájit svoji kariéru. Abychom mohli potenciálním zaměstnavatelům nabídnout schopné piloty-absolventy, musíme neustále zvyšovat kvalitu výcviku. Nestačí pouze splnit předpisové požadavky, musíme se více zaměřit na studenta. Potřebujeme vyvinout model pro implementaci výcviku profesionálních pilotů založeného na zkušenostech z provozu. Musíme identifikovat oblasti, kde je současný výcvik nedostatečný a zhoršuje pozici pilota při jeho prvním typovém nebo přeškolovacím výcviku. Pokud je to způsobeno počátečním výcvikem, musíme modifikovat výcvikové osnovy tak, aby se to nedělo. Cílem je zefektivnit výcvik a lépe absolventy připravit na jejich první povolání profesionálního pilota.

2017 - 2018

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS17/155/OHK2/2T/16