Katedra letecké dopravy je v současnosti zaměřena na 7 hlavních oblastí výzkumu, které jsou detailně uvedeny níže. Tyto oblasti společně pokrývají kompletní spektrum leteckého provozu ve všech jeho provozních aspektech. Ústav se tímto profiluje na aplikovaný výzkum, který cílí na vývoj a dodání výsledků určených přímo konečnému uživateli v praxi. Finalizací těchto výsledků v leteckých organizací pak vznikají běžná produkční řešení, která jsou ovšem šitá na míru každé organizaci zvlášť a která překonávají běžně dostupné produkty tohoto druhu na trhu.
Letecká bezpečnost patří mezi aktuální výzvy nejen v provozu letecké dopravy, ale i na poli vědy a výzkumu. Desítky let se v letectví snažilo snižovat počty nehod a docílit tak větší zájem o tento druh dopravy. Navzdory nespornému úspěchu v této oblasti, moderní doba klade leteckému provozu zcela nové výzvy, které v historii nemají obdobu. Globalizace a integrace letového provozu jak po sociální, tak technické stránce vytvořily vysoce komplexní systém, ve kterém se nedostatky a problémové jevy šíří a kombinují mnohem snáz, než tomu bylo v historii. Řešení takových problémů vyžaduje aktivní spolupráci všech účastníků letového provozu a také technické nástroje, které pomáhají identifikovat, zaznamenávat a sdílet znalost o vzniku a chování problémů, které mohou způsobit letecké nehody. Výzkumný tým letecké bezpečnosti Katedry letecké dopravy je pracovištěm, které se zabývá tvorbou takových nástrojů pro všechny typy leteckých organizací.
doc. Ing. Andrej LALIŠ, Ph.D.
Provoz a ekonomika letecké dopravy v sobě kombinuje jak činnosti, které jsou čistě provozní, tak i oblasti kde probíhá velmi intenzivní primární výzkum. Vzhledem k tomu že letecký provoz ovlivňuje celá škála vlivů, faktorů a činnosti je i výzkum v této oblasti různorodý. Stejně tak výzkum v rámci výzkumného týmu provozu a ekonomiky letecké dopravy je tedy velmi rozdílný od primárního až po aplikovaný. Příjemci výzkumu mohou být jednotliví provozovatelé letecké dopravy, provozovatelé služeb v oblasti letectví ale v případě primárního výzkumu může být přesah i mimo oblast dopravy. Výzkumný tým se snaží přispívat k pokroku a výzkumu a zakládá si na své schopnosti řešit kvalitně velmi různorodou paletu výzkumných problémů dotýkajících se letectví.
doc. Ing. Jakub HOSPODKA, Ph.D.
Výzkum v oblasti lidských faktorů se specializuje na hodnocení a objektivizaci psychofyziologické kondice člověka s primárním zaměřením na leteckou dopravu. V rámci výzkumných aktivit se jedná o hodnocení a klasifikaci psychofyziologického stavu leteckých specialistů, jako jsou piloti, řídící letového provozu nebo technici údržby letecké techniky. Portfolio aktivit výzkumného týmu však zahrnuje také problematiku hypoxie, vestibulárních iluzí, vnímání, competency-based a evidence-based výcviku. Tyto aktivity jsou realizovány v spolupráci s partnerskými institucemi a ve většině případů také podpořené projekty a granty.
Ing. Lenka HANÁKOVÁ, Ph.D.
Evropský systém uspořádání letového provozu (ATM) prochází v poslední dekádě dynamickými změnami, které jsou iniciovány a akcelerovány legislativním rámcem označovaným jako Single European Sky (SES). Naplňování současných výkonnostních cílů zvyšuje inovativní tlak nejen na jednotlivé poskytovatele letových navigačních služeb, ale i na všechny zainteresované subjekty, nemluvě o nevyhnutelných liberalizačních trendech v této oblasti. Technologický pilíř iniciativy SES tvoří projekt SESAR (Single European Sky ATM Research), který poukazuje na šíři a náročnost výzkumných aktivit akcentovaných v Evropském regionu, jak na poli výzkum a vývoje nových technologií a postupů v ATM, tak v jejich zavádění do praxe. Výzkumný tým CNS/ATM se zapojuje do těchto výzev a v rámci výzkumných aktivit přispívá na národní a mezinárodní úrovni k naplňování dílčích cílů SESAR. Některé z těchto našich výzkumných aktivit jsou podpořeny Technologickou agenturou ČR. Jedná se o projekty zaměřené na výzkum vlivu rušení GNSS signálu v oblasti letectví, využitím postupů Point in Space a tratí Low Level Routes v ČR, či podporu malého letectví pomocí výzkumu v oblasti vzdáleného poskytování informací na malých letištích.
Ing. Terézia PILMANNOVÁ, MBA
Bezpilotní systémy jsou aktuálně vnímány jako zásadní přelomový prvek v letectví, který je třeba řešit jak v úrovni provozní, tak výzkumné. Díky tomu, že se jedná o oblast starou téměř stejně jako samotné letectví, až s příchodem digitalizace a miniaturizace nabrala na důležitosti, která se stále zvětšuje. To znamená stále další a další nové výzvy, kdy aktuální doba může být označena jako hlavní zrod bezpilotního letectví. Až toto desetiletí ve skutečnosti ukáže, jak bude provoz letadel bez pilota na palubě na naší planetě vypadat. Bezpilotní systémy a jejich provoz jsou zásadním odklonem od dosud existující a dodržované organizace letového provozu se všemi pravidly, předpisy a postupy zaměřenými na stěžejní prvek systému, člověka, kterého dokáží z velké části nahradit autonomním provozem již dnes. Bezpilotní systémy však vstupují do vzdušného prostoru jako nová část letectví a v rámci ní je třeba spolupráce všech zapojených subjektů od výzkumu, přes dozorové orgány, po všechny typy účastníků a přispěvatelů zajišťujících provoz. Výzkumný tým bezpilotních systémů se věnuje celé šíři této problematiky tak, aby rozvoj bezpilotního letectví mohl být co nejrychlejší.
doc. Ing. Jakub KRAUS, Ph.D.
Letecká údržba je jedním z podpůrných procesů v letecké dopravě. I když není vždy vidět, do značné míry na ní závisí bezpečnost leteckého provozu a neméně pak i jeho efektivita, resp. celková nákladovost, a tedy dostupnost letecké dopravy společnosti. Procesy letecké údržby přestavují komplexní systém, který v sobě skrývá organizaci práce týmů, plánování dostupných prostorů, nástrojů a materiálu a další logistické a podpůrné úkony. Množství a různorodost úkonů na každém letadle, včetně celé řady neurčitostí, které mohou během revizí vyvstat, znesnadňují údržbovým organizacím jejich práci. Katedra letecké dopravy se v této oblasti věnuje vývoji nástrojů zaměřených na podporu plánování a provádění letecké údržby, které cílí na celkové řízení a optimalizaci jejich procesů. Věnujeme se identifikaci závislostí v údržbě a predikcím jak plánovaných, tak neplánovaných úkonů, včetně vývoje softwarových nástrojů šitých na míru konkrétní organizaci a konkrétním problémům.
Ing. Natalia GUSKOVA
Výzkum v oblasti letišť je v současné době zaměřen na dva hlavní směry. Prvním směrem je optimalizace a zefektivňování používání dostupných letištních zdrojů, mezi které patří zejména letištní infrastruktura, letištní pozemní technika a lidské zdroje. Do této oblasti se řadí i projekty vedoucí k vyšší míře automatizace v provozu letišť. Druhým hlavním směrem je digitální transformace a integrace letišť do celoevropské sítě ATM v rámci konceptu Digital European Sky a programu SESAR. To vše lze chápat jako reakci na stále se zvyšující poptávku po letecké dopravě, neboť kapacita vzdušného prostoru a letišť je v současnosti omezená. Výzkumný tým letišť se do těchto výzev zapojuje spolu s partnery napříč českým letectvím a ve spolupráci s EUROCONTROL.
Ing. Slobodan STOJIĆ, Ph.D.