Granty a projekty

informace pocházejí z univerzitní databáze V3S

Řešitel:
Spoluřešitelé:
Anotace:
Cílem projektu je implementace a validace konceptu provozu vycházející z nadcházejícího standardu Surface Movement Awareness System Service (SMAS) na regionálním letišti v České republice, včetně vypracování bezpečnostní studie před zavedením konceptu provozu a hodnocení zda daný koncept provozu splňuje nezbytnou úroveň bezpečnosti pro získání budoucí provozní certifikace. Dalším cílem je vývoj přehledové aplikace odpovídající standardu SMAS, založené, kromě jiného, na přehledových datech Automatic Dependent Surveillance–Broadcast (ADS-B), s možným doplněním o prvky Human Machine Interface (HMI) a varovnámi funkcemi dle požadavků letiště Kunovice, které je partnerem projektu. Součástí validace konceptu provozu je řešení interoperability přehledové aplikace vytvořené dle standardu SMAS s dalšími přehledovými a provozními nástroji/systémy, které již mohou být na letišti implementovaný. Potřeba řešit interoperabilitu vychází z omezení SMAS, který nepočítá s funkcionalitou fúzováním dat s dalšími systémy.
Pracoviště:
Rok:
2025 - 2026
Program:
Program na podporu aplikovaného výzkumu a inovací v oblasti dopravy – DOPRAVA 2030

Řešitel:
Anotace:
Projekt je zaměřen na výzkum využití více zdrojů dat a jejich fúzování pro odhalování nezákonného ovlivnění signálu GNSS (NOSG) a tímto způsobem bude možné odhadovat rozsah rušení v trojrozměrném prostoru. Výstupní data budou specifikována tak, aby snížila nebezpečí NOSG v letectví. Výsledky projektu zvýší poznatky v oblasti možností detekce NOSG a budou z větší části aplikovatelné i mimo oblast letectví.
Pracoviště:
Rok:
2020 - 2023
Program:
Program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti dopravy - DOPRAVA 2020+

Řešitel:
Ing. Tereza Topková, Ph.D.
Spoluřešitelé:
Ing. Kateřina Grötschelová; doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; Ing. Adam Kleczatský, Ph.D.; Ing. Filip Konečný; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Tomáš Lipták, Ph.D.; Ing. Petr Lukeš; Ing. Kateřina Machula Půlpánová; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.
Anotace:
Globální navigační satelitní systém (GNSS) se stal nezbytnou součástí našeho každodenního života a závislost na jeho využití se zvyšuje napříč nejrůznějšími obory včetně letectví. Signál vyslaný satelitem je při přijetí na Zemi slabý, a tudíž náchylný k rušení. V poslední době došlo k několika situacím v reálném provozu způsobených právě rušením GNSS signálu, kdy musely být omezeny postupy využívající satelitní navigaci. Nejčastějším případem jsou rušičky umístěné v nákladních automobilech nacházející se na komunikaci či parkovišti v blízkosti letiště. Může dojít také k záměrnému vysílání rušivého signálu pro znemožnění určení polohy například vojenské technice ve válečných oblastech. Pro případy rušení GNSS je nutné zajistit alternativní systémy umožňující navigaci, ale například také časovou synchronizaci. Některé koncepty řešení pro využití v letectví již byly navrženy, ale žádný zatím nebyl uznán jako globální záložní navigační systém. Cílem tohoto projektu je zhodnocení jednotlivých navržených technologií z pohledu použití jako záložního GNSS systému pro podmínky České republiky. Dalším úkolem je vytvoření modelu vlastního řešení určování polohy na základě výměny polohových informací mezi letadly vzájemně, která by se dala aplikovat do konceptů alternativních navigací pro oblasti bez možnosti umístění pozemní infrastruktury záložního navigačního systému.
Pracoviště:
Rok:
2019 - 2020
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/132/OHK2/2T/16

Řešitel:
Ing. Filip Konečný
Spoluřešitelé:
Ing. Petr Jonáš, Ph.D.; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Petr Lukeš; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.; Ing. Tereza Topková, Ph.D.; Ing. Tomáš Vlček; Ing. Jakub Šíma
Anotace:
Výzkumné zadání "Využití ADS-B zpráv jako indikátoru rušení GNSS" reaguje na poptávku po detekci rušení signálu GNSS. Civilní letectví využívá signál GNSS jako základní zdroj informací o poloze a času. V návaznosti na plánované využití ADS-B v rámci projektů SESAR a NextGen se stane signál GNSS zcela dominantním. Vzhledem k tomu, že civilní letectví využívá nechráněný signál, vzrůstá obava z jeho rušení. Stávající prostředky identifikace rušení signálu GNSS se omezují na pozemní lokální monitoring, který je v letectví využitelný velmi omezeně. Výzkum přináší nový koncept identifikace rušení analýzou ADS-B signálu vysílaného přelétávajícími letadly. Metoda vychází z hypotézy, že při přechodu letadla z nezarušené oblasti do zarušené dochází ke změnám parametrů, které popisují kvalitu přehledové informace v ADS-B zprávách. Software k zachycení těchto změn by mohlo být indikátorem zarušené oblasti. Vzhledem k dosahu ADS-B signálu by bylo možné metodou monitorovat rozsáhlá území v řádech stovek kilometrů. Identifikace zarušení by umožnila poskytnout rychlou informaci relevantním subjektům.
Pracoviště:
Rok:
2019 - 2020
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/127/OHK2/2T/16

Řešitel:
Ing. Jakub Nosek, Ph.D.
Spoluřešitelé:
Ing. Filip Konečný; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Petr Lukeš; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.; Ing. Tereza Topková, Ph.D.
Anotace:
Bezpečnost na neřízených letištích se stanovištěm letištní letové informační služby (AFIS) je omezena absencí podpůrných systémů pro práci dispečerů. Se stále dostupnějšími technickými nástroji roste příležitost pro využití pokročilých technologií ke zvýšení bezpečnosti a snížení zátěže dispečerů. Absence legislativní podpory a zdrženlivost neřízených letišť vede k nedostatečnému vybavení služeben AFIS vzhledem k reálným požadavkům vzrůstajícího provozu. Použití nízkonákladových přehledových systémů v kombinaci s moderními trackovacími metodami otevírá možnosti využití přehledových informací i na menších letištích. Zavádění nových systémů, které nemusí splňovat přísná kritéria pro službu řízení letového provozu, s sebou však nese riziko přesunu pozornosti z letištní provozní zóny na nepřesný poziční údaj. Pro minimalizaci tohoto a dalších rizik musí být uživatelské rozhraní vhodně navrženo s ohledem na potřeby stanoviště. Využití přehledové informace pro automatizaci některých úkonů dramaticky sníží zátěž dispečera a umožní plnou koncentraci na kritické úkony.
Pracoviště:
Rok:
2019 - 2020
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/130/OHK2/2T/16

Řešitel:
Ing. Tomáš Lipták, Ph.D.
Spoluřešitelé:
Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.; doc. Ing. Stanislav Szabo, Ph.D., MBA, dr. h. c.; Ing. Eliška Turková
Anotace:
S rostoucím provozem a snahou přenášet velké množství letových informací dochází k zatížení příslušných radiofrekvenčních (RF) pásem 1030/1090 MHz. Výrazné zatížení ovšem naopak vede k degradací kvality celého přehledového systému, které může za podmínek překročení přenosové schopnosti RF kanálů ohrozit bezpečnost leteckého provozu. Hlavním cílem projektu je návrh softwarového modelu pro odhad zátěže RF pásma využívaného kooperativními přehledovými systémy pro současné i budoucí scénáře nejen z pohledu hustoty provozu, ale i z pohledu použitých technologií. Model bude možné použít jako nástroj pro odhad výkonosti kooperativních přehledových systému v daném prostředí a může tak předcházet rizikům plynoucích z přetížení RF pásem. Dále na úrovni výzkumu lze s pomocí modelu hledat optimální parametry a řešení přehledové infrastruktury jak z pohledu uživatelsky volitelných parametrů, tak z pohledu implementace nových technologií a strategií.
Pracoviště:
Rok:
2017 - 2018
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS17/153/OHK2/2T/16

Řešitel:
Ing. Roman Matyáš, Ph.D.
Spoluřešitelé:
Ing. Ota Hajzler; doc. Ing. Daniel Hanus, CSc.; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Lukáš Matějka; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.; Ing. Martina Skálová; Ing. Karel Svoboda; Bc. Tomáš Volena
Anotace:
Bezpečnost letecké dopravy je brána vždy na prvním místě. Toto tvrzení, ve větší míře pravdivé, je však potřeba neustále podporovat ze tří směrů. Těmito směry jsou předpisy, výcvik a technologie. Lze říci, že tyto směry jsou vlastně obranami před chybami, které se při provozu letadel stávají. Zvyšování bezpečnosti pomocí technologie je tou nejnáročnější metodou, avšak z provozního pohledu a přínosu bývá nejlepší. Navrhovaný projekt využívající termokamery pro zvýšení bezpečnosti spadá právě do této kategorie. Projekt má za cíl zvýšení bezpečnosti při přiblížení na přistání na VFR letištích stanovením správného úhlu sestupu a polohy dráhy pomocí termokamery. Jedná se o využití činnosti termokamer pro identifikaci pozemních bodů (na letišti, kolem dráhy) i za meteorologických podmínek, které by jinak znemožňovaly provést přiblížení a přistání. Pomocí identifikace těchto bodů na displeji by pak mělo být možné jednoduše stanovit polohu dráhy, tak také pomocí výpočtů stanovit polohu letadla ve vztahu ke správnému sestupovému úhlu (zdali je letadlo nad nebo pod sestupovou rovinou).
Pracoviště:
Rok:
2015 - 2016
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS15/172/OHK2/2T/16

Řešitel:
doc. Ing. Jan Roháč, Ph.D.
Spoluřešitelé:
Ing. Mohammad Mushfiqul Alam, Ph.D.; doc. Ing. Daniel Hanus, CSc.; Ing. Aleš Kratochvíl, Ph.D.; Ing. Matěj Nesvadba; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.; Ing. Radek Sedláček, Ph.D.; Ing. Martin Voráček, Ph.D.; Ing. Martin Šipoš, Ph.D.
Anotace:
Jedná se o studentskou konferenci, která je organizována v rámci zahraničních aktivit ČVUT v mezinárodní prestižní síti univerzit PEGASUS Network (http://www.pegasus-europe.org/). Tato mezinárodní síť se zaměřuje na oblasti letecké a kosmické techniky. Hlavními cíli PEGASUS Network je vysoká kvalita pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti, podpora mobility studentů a učitelů, a spolupráce s evropským průmyslem. Mezi pravidelné aktivity PEGASUS Network rovněž patří i organizace studentské konference. V roce 2014 se bude jednat již o 10. ročník, jehož hlavním organizátorem je FEL, ČVUT (souhlas udělen děkanem FEL), spoluorganizátorem je FD (souhlas udělen děkanem FD). Tento typ konference už byl jednou organizován a pořádán na ČVUT a to v roce 2008. Jelikož je ČVUT členem PEGASUS Network od roku 2007, byla tato konference brána jako vynikající příležitost pro PR celého ČVUT, což se vydařilo, a tímto dalším ročníkem bychom na to rádi navázali. Cílem konference je umožnit studentům se seznámit s konferenčním prostředím, prezentovat závěry svých individuálních projektů a zároveň se účastnit soutěž o tři nejlepší příspěvky. Hodnocení je prováděno komisí na základě posouzení odevzdaných článků a dle samotného vystoupení při jejich prezentaci. Studenti soutěží o finanční odměnu a vítězi je rovněž hrazena účast na AIAA Aerospace Sciences Meeting & Exhibition pořádané v USA následujícího roku. Tyto ceny zajišťuje partner konference, kterým je American Institute of Aeronautics and Astronautics (AIAA). Jelikož je konference určena jen pro studenty magisterských studií či nově nastoupivších PhD studentů je pro ně velkou motivací nejenom získání nových zkušeností s prezentací jako takovou, ale i seznámení se s mezinárodním prostředím a získání přehledu o podmínkách na jednotlivých PEGASUS univerzitách. Konference se mohou účastnit jen studenti z univerzit PEGASUS Network. Jak bylo již zmíněno PEGASUS Network se zaměřuje na oblasti letecké a kosmické techniky, z čehož plyne, že t
Pracoviště:
Katedra měření
Rok:
2014 - 2014
Program:
Studentská vědecká konference ČVUT - SVK 30/14/F3

Řešitel:
doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.
Spoluřešitelé:
Ing. Tomáš Duša, Ph.D.; Ing. Ondřej Hajda; Ing. Marek Hajný; Ing. Ota Hajzler; doc. Ing. Karel Jeřábek, CSc.; Ing. Matěj Nesvadba; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.; Ing. Vladimír Plos, Ph.D.; Ing. Viliam Visokai; doc. Ing. Peter Vittek, Ph.D.
Anotace:
Celé letectví je stále více závislé na správných ekonomických rozhodnutích, kdy i drobná chyba může znamenat konec letecké společnosti. V této oblasti je na tom hůře malé letectví, kde není možnost náklady rozdělovat mezi vysoký počet přepravených cestujících, či velký objem nákladu. V současné době se však malým letectvím začínají zabývat jak dohlížející úřady spolu s ostatními zainteresovanými státními organizacemi, tak i organizace mezinárodní. Základem podpory a rozvoje malého letectví musí být snaha o snížení nákladů pro zapojené subjekty, tedy hlavně letiště a provozovatele letadel. Možnost naplnění této podpory se naskýtá s využitím neustále se rozvíjejících GNSS systémů, které dokáží zajistit úsporu nákladů na infrastrukturu systému přiblížení. V tomto projektu se zaměřujeme na zajištění další úspory nákladů navržením typu přiblížení na přistání pro malá letiště, které bude pro přiblížení využívat řešení založené na signálu GNSS. Toto přiblížení musí vzniknout úpravou stávajících typů a zajistit dvě základní podmínky. První je možnost většího rozšíření než mají stávající typy přiblížení a druhou je zajištění minimálně stejné úrovně provozní bezpečnosti.
Pracoviště:
Rok:
2014 - 2016
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS14/212/OHK2/3T/16

Řešitel:
Spoluřešitelé:
Ing. Tomáš Duša, Ph.D.; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Tomáš Lipták, Ph.D.; Ing. Lukáš Umlauf; Ing. Martin Zach
Anotace:
V současnosti je ze všech stran snaha o co možná největší efektivitu, bezpečnost a hospodárnost letecké dopravy. To platí nejen v oblasti velkého komerčního letectví, ale i v oblasti všeobecného letectví (GA). Větší efektivita a bezpečnost jde ruku v ruce se vzrůstající kvalitou poskytovaných služeb. K tomu, aby mohly být poskytovány kvalitní služby, musí být k dispozici i nezbytné technické prostředky na podporu výkonu těchto služeb. Jednou z oblastí, která může výrazně napomoci ke zvýšení efektivity a bezpečnosti v oblasti malého letectví, je možnost, mít k dispozici levné a dostupné přehledové informace. Efektivní fungování velkého letectví si bez využití přehledové informace vůbec nedovedeme představit. V "malém letectví" zatím využívání těchto informací kompletně chybí. Hlavním cílem projektu je výzkum a návrh přehledového řešení, které by bylo efektivní a cenově dostupné pro použití v (nekritických) aplikací poptávaných v oblasti všeobecného letectví.
Pracoviště:
Rok:
2014 - 2015
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS14/166/OHK2/2T/16

Řešitel:
doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.
Spoluřešitelé:
Ing. Tomáš Duša, Ph.D.; Ing. Ota Hajzler; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.; Ing. Vladimír Plos, Ph.D.; doc. Ing. Radovan Soušek, Ph.D.; doc. Ing. Peter Vittek, Ph.D.
Anotace:
Jednou z důležitých oblastí v letectví, která ale bohužel není předpisy dostatečně zajištěna, je stanoviště Letištní letové informační služby (AFIS). Tato stanoviště jsou nedílnou součástí neřízených letišť a zajišťují na nich provozní bezpečnost poskytováním informační služby. Přestože se jedná o neřízená letiště, na kterých létají malá a soukromá letadla, je na nich zejména v hezkém počasí provoz velmi zahuštěn. Informační služba se však může poskytovat pouze letadlům, o kterých pracovník AFIS ví. Zde se naráží na problém s ostatním provozem, o kterém není stanoviště AFIS informováno a nemůže o něm dále informovat okolní letadla, čímž se zvyšuje riziko srážky letadel. Zvýšení provozní bezpečnosti letiště je možné provést zavedením nového systému pro AFIS. V tomto projektu se zaměřujeme na všechna letiště se stanovišti AFIS, u kterých bude možné, s využitím vytvořené metodiky hodnocení provozní bezpečnosti stanovišť AFIS, zhodnotit provozní bezpečnost. Na základě výsledků daného ohod
Pracoviště:
Rok:
2013 - 2013
Program:
Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS13/090/OHK2/1T/16

Řešitel:
Spoluřešitelé:
prof. MUDr. Josef Faber, DrSc.; Ing. Jindřich Krása, Ph.D.
Anotace:
Snaha po mapování emotivních procesů v těle zkoumaného subjektu (probanda) na základě signifikantních fyziologických markerů není záležitostí novou. Její praktickou realizaci např. v kriminalistice známe pod lidovým označením "detektor lži". Na rozdíly v letu za viditelnosti země či naopak letu za zhoršené viditelnosti reaguje lidský operátor v letounu (pilot) různě. Je známou skutečností, že při přiblížení na přistání za zhoršené dohlednosti je posádka letounu prakticky vždy pod vlivem stresu. V rámci projektu bychom se rádi zaměřili na stanovení metodiky posuzování aktuální úrovně psychické zátěže vytvořením standardizované situace pro posuzování parametrů, které mohou výrazně ovlivňovat procesy v limbickém mozkovém centru a to m.j. porovnáním spekter elektroencefalografických signálů získaných během letu bez a v oblačnosti. Zamýšlíme rovněž analyzovat rozdíly v signálech ze senzorů vestibulárního a zrakového ústrojí.
Pracoviště:
Rok:
2006 - 2006
Program:
IGS ČVUT - CTU0612516