Lidé na fakultě
doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.

Cílem projektu je připravit podklady pro povolování letů bezpilotních systémů (UAS) z pohledu vytvářeného hluku a ověřit provozní stavy létání bezpilotních systémů, které budou splňovat navrhovaná omezení. To vše v rámci konceptu městské vzdušné mobility zahrnující všechny uvažované typy přepravy. Dílčí cíle jsou: a) zajistit dostatečně širokou datovou základnu z experimentálního měření a simulací obsahující hlukové emise UAS (hladiny akustického tlaku a frekvence); b) zhodnotit vliv hluku z bezpilotního provozu a jeho dopad (imise) na okolí; c) navrhnout metodiku stanovení expozice hluku UAS v definovaných oblastech; d) identifikovat a experimentálně ověřit technické možnosti tlumení hluku pomocí změn vlastností vrtule a ochranných krytů vrtule s různou tlumící výplní.

2025 - 2027

Program na podporu aplikovaného výzkumu a inovací v oblasti dopravy – DOPRAVA 2030

doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Tomáš Tlučhoř

V posledním desetiletí došlo k rapidnímu vývoji bezpilotního letectví. Již dávno se nejedná o výsadu amatérských pilotů, kteří je využívají k pořizování fotografií a videí. Velký technologický pokrok umožnil využití bezpilotních systémů v každodenní lidské činnosti, kde jsou využívány především s úmyslem snížení provozních nákladů a snížení bezpečnostního rizika pro zaměstnance. Z těchto důvodů jsou ve světě využívány například pro inspekce infrastruktury, v zemědělství nebo pro doručování zásilek. Pozornost se dlouhodobě upírala především na bezpilotní systémy těžší než vzduch, nicméně kvůli jejich některým nevýhodám, především relativně krátké době letu a vysokému pozemnímu riziku v případě nehody se nyní pozornost výzkumných projektů obrací i směrem k bezpilotním systémům lehčích než vzduch. Jedním z výzkumných směrů z této oblasti jsou řídící systémy, především ty využívající tahu motorů jakožto hlavního způsobu změny směru ve vertikální ose. Cílem tohoto projektu je vyvinutí řídícího systému využívajícího externí balonet, který umožní efektivnější využití elektrické energie z baterií na palubě. Vedlejším cílem projektu je poté ověřit možnosti BVLOS provozu nad hustě osídleným centrem Hlavního města Prahy.

2025 - 2025

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS25/070/OHK2/1T/16

Ing. Milan Dvořák, Ph.D.; doc. Ing. Daniel Hanus, CSc.; Ing. Michal Koldinský; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; doc. Ing. Jan Roháč, Ph.D.

Studentská konference organizovaná v rámci zahraničních aktivit ČVUT v Praze (dále ČVUT) v mezinárodní prestižní síti univerzit PEGASUS Network (dále PEGASUS, http://www.pegasus-europe.org), ve které je ČVUT členem od roku 2005. Tato mezinárodní síť se zaměřuje do oblastí spojených s letectvím a kosmonautikou. Hlavními cíli PEGASUS je vysoká kvalita pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti, podpora mobility studentů a učitelů, a spolupráce v rámci sítě na společných projektech, výměna "best practices" a spolupráce s evropským průmyslem. Mezi pravidelné aktivity PEGASUS patří i organizace studentských konferencí. V roce 2025 se bude jednat již o 21. ročník, jehož hlavním organizátorem je FEL, spoluorganizátory jsou FD a FS. Současně se jedná o 20. výročí aktivního členství ČVUT v PEGASUS. Tento typ konference už byl dvakrát organizován a pořádán na ČVUT, a to v roce 2008 a 2014. Tyto konference byly brány jako vynikající příležitost pro PR celého ČVUT, což se vydařilo, a tímto dalším ročníkem bychom na to rádi navázali. Konference umožňuje studentům se seznámit s konferenčním prostředím, prezentovat závěry svých individuálních projektů a zároveň se účastnit soutěže o tři nejlepší příspěvky. Za ČVUT se budou účastnit 3 studenti (po jednom z každé spolupořádající fakulty). Hodnocení příspěvků je prováděno komisí na základě posouzení odevzdaných článků a dle samotného vystoupení při jejich prezentaci. Studenti soutěží o finanční odměnu a vítězi je rovněž hrazena účast na AIAA Aerospace Sciences Meeting & Exhibition pořádané v USA následujícího roku. Tyto ceny zajišťuje partner konference, kterým je American Institute of Aeronautics and Astronautics (AIAA). Jelikož je konference určena jen pro studenty magisterských studií či nově nastoupivších PhD studentů, je pro ně velkou motivací nejenom získání nových zkušeností s prezentací jako takovou, ale i seznámení se s mezinárodním prostředím a získání přehledu o podmínkách na jednotlivých PEGASUS univerzitách. Konference se m

Katedra měření

2025 - 2025

Studentská vědecká konference ČVUT - SVK 29/25/F3

doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Tomáš Tlučhoř; Ing. Michal Černý

S neustálým rozvojem oblasti bezpilotních systémů (UAS - unmanned aircraft systems) stále více vyvstává potřeba jejich provoz systematicky organizovat. Tato organizace však naráží na novost a právě dynamický vývoj, kdy návrhy uspořádání letového provozu bezpilotních systémů UTM (Unmanned Aircraft Systems Traffic Management) se od prvních myšlenek na UTM stávají stále více komplexní, s tím jak rostou počty možných aplikací UAS a složitost jejich provozu. Zatímco se vyvíjí architektura systému UTM a pravidla, kterými se bude řídit provoz UAS tak, aby bylo možné uspokojit budoucí poptávku, vyvstává jedna konkrétní otázka, a to jak vytvořit prostředí UTM, v němž všichni uživatelé vzdušného prostoru budou považovat svůj přístup ke vzdušnému prostoru a souvisejícím službám za spravedlivý. Díky tomu, že UTM umožní řadu operací UAS, od doručování zásilek, přes inspekce až po nouzové mise, přepravu zdravotnického materiálu a převoz osob, je pro vytvoření prostředí UTM, v němž bude zaručen spravedlivý a rovný přístup, třeba přijmout určité kroky. Začlenění těchto typů bezpilotních operací do současného prostředí ATM (Air Traffic Management), při respektování konvenčních metod a postupů používaných při uspořádání letového provozu, bude náročné. Tradiční přístupy, jako je "first come, first served", je třeba dále přehodnotit a prozkoumat různé možnosti, aby bylo možné vyhovět široké škále aplikací od městského vzdušného prostoru až po odlehlé venkovské oblasti. Je zjevně nutné prozkoumat a vyhodnotit důsledky architektury UTM pro spravedlnost, zejména v této relativně rané fázi, kdy ještě neexistují komplexní implementace. Projekt je proto zaměřen na rozvoj koncepce UTM, specificky na návrh nové metodiky, která umožní zavedení spravedlivého přístupu k UTM v celé Evropě při respektování současných osvědčených postupů uspořádání toku a kapacity letového provozu ATFCM (Air Traffic Flow and Capacity Management). Dále budou zpřesněny předpoklady účinků spravedlivých nebo nesprav

2024 - 2025

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS24/108/OHK2/2T/16

Ing. Patrik Horažďovský, Ph.D.; Mgr. Oldřich Hykš; RNDr. Magdalena Hykšová, Ph.D.; Ing. Adam Kleczatský, Ph.D.; PhDr. Sarah Komasová, Ph.D.; Ing. Bc. Jan Kruntorád; Ing. Jana Kuklová, Ph.D.; Ing. Bc. Petr Kumpošt, Ph.D.; Ing. Zdeněk Svatý, Ph.D.; Ing. Tomáš Tlučhoř

Cílem projektu je podpořit implementaci Urban Air Mobility (UAM) v České republice navržením způsobů jejího začlenění do systému dopravní obsluhy hlavního města Prahy, a to za podpory konceptu a myšlenek Chytrých měst (Smart Cities), a se zhodnocením očekávaných dopadů. Dílčími cíli projektu jsou: a) vymezit možnost uplatnění UAM v koncepci Smart Cities; b) identifikovat příležitosti v současném dopravním systému hlavního města Prahy a přijatelné principy provozu UAM v rámci prostředí ČR; c) navrhnout dopravní toky UAM a integrovat je do současného dopravního systému; d) vytvořit případovou studii navrhované integrace a e) provést analýzu dopadů zavedení jednotlivých částí UAM.

2024 - 2026

Program na podporu aplikovaného výzkumu a inovací v oblasti dopravy – DOPRAVA 2030

Cílem projektu je zajistit bezpečnost zavádění vzdušných prostorů U-space v ČR na základě stanovení provozních postupů, technických parametrů a získání provozní zkušenosti pomocí ověřené proveditelnosti implementace vzdušného prostoru U-space. Dílčími cíli projektu jsou a) vytvořit provozní prostředí U-space v souladu s nařízením EU 2021/664 a identifikovat nesrovnalosti regulace a praktické proveditelnosti; b) navrhnout koncepci budoucího rozšiřování vzdušného prostoru U-space v horizontální a vertikální rovině; c) ověřit benefity U-space pro lety BVLOS a lety velkého množství dronů; d) navrhnout postupy pro situace ztráty navigačních a komunikačních signálů.

2024 - 2026

Program na podporu aplikovaného výzkumu a inovací v oblasti dopravy – DOPRAVA 2030

Cílem projektu je zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti, rozšíření trhu v zahraničí a posun výše v globálních hodnotových řetězcích hlavního příjemce (českého podniku), který se specializuje na pokročilé informační technologie v oblasti bezpečnostního inženýrství pro leteckou dopravu. Cíl bude naplněn vyvinutím nástroje pro částečně automatizovanou analýzu nebezpečí s pomocí metody System Theoretic Process Analysis (STPA), která se v současnosti dostává do provozních procesů v globálních společnostech z oblasti letecké dopravy a dalších rizikových odvětví.

2023 - 2025

TREND

Projekt je zaměřen na vytvoření zařízení schopného splňovat požadavky na digitální viditelnost pro pilotované letectví.

2022 - 2024

TREND

Předmětem projektu bude výzkum a vývoj zařízení tzv. transpondéru/odpovídače, které bude určeno pro bezpilotní letadla (drony). Aktuálně není na trhu v ČR takový produkt k dispozici. Důvodem pro jeho vývoj je skutečnost, že v horizontu cca 2 až tři let vznikne legislativou stanovená povinnost pro drony určité kategorie takovým transpondérem disponovat. Součástí projektu bude také vývoj provázané SW aplikace, která bude zajišťovat sofistikované funkce typu geoawareness, trackin aj., které souvisí s provozem dronů ve vzdušném prostoru a umožní datové spojení s nadřazenými informačními systémy národních autorit v oblasti leteckého provozu. Výstupem projektu bude prototyp odpovídače a SW.

2022 - 2023

OPPIK - Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost - CZ.01.1.02/0.0/0.0/21_374/0027326

Projekt cílí na zvýšení kvality bezpečnosti letecké dopravy na mezinárodních letištích v ČR navržením postupů a přímo implementovatelného technického řešení pro oblast efektivity bezpečnostních procesů, oblast výcviku a monitoringu pracovního výkonu a spokojenosti zaměstnanců bezpečnostní kontroly. Zlepší subjektivní spokojenosti zaměstnanců, sníží jejich fluktuaci a zvýší tak důvěru v bezpečnostní proces. Identifikace a zavedení nových postupů optimalizujících pracovní výkon umožní, s využitím stávající technologie, se stejným množstvím bezpečnostních pracovníků a při vyšší úrovni bezpečnosti, odbavit efektivně větší množství cestujících než umožňují dosud využívané postupy.

2021 - 2024

Program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti dopravy - DOPRAVA 2020+

Ing. Marek Hamza; Ing. Mikuláš Keller; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Šárka Václavíková

Ověřování správné funkce leteckých pozemních zařízení je jedním z hlavním nápravných opatření pro zajištění provozní bezpečnosti při jejich využití. Mezi letecká pozemní zařízení lze zařadit jak radionavigační zařízení tak návěstidla a světla. V současné době jsou letecká pozemní zařízení ověřována záletem pilotovanými letadly, tzv. leteckými laboratořemi, které mají všechno vybavení na palubě. Zároveň se začínají objevovat společnosti zaměřené za ověřování s využitím bezpilotních systémů. Ty jsou však stále vysoce specializované a není řešen jejich standardní provoz v rámci okolí letišť. Myšlenkou projektu je ověřit, zdali je možné pro ověřování leteckých pozemních zařízení využít cenově dostupných technologií, konkrétně bezpilotních systémů, které jsou široce dostupné komukoliv, a integrovat jejich provoz do provozu letišť. Díky kontinuálnímu růstu technologické úrovně bezpilotních systémů a zároveň navyšování cenové dostupnosti implementovaných technologií by mělo být možné využití of-the-shelf bezpilotního systému, ke kterému budou pouze přidány ověřovací zařízení pro specifický účel.

2021 - 2022

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS21/135/OHK2/2T/16

Projekt je zaměřen na využití přístrojových postupů založených na GNSS pro vrtulníkový provoz v České republice se specifickýcm zaměřením na leteckou záchrannou službu. Projekt navrhne koncept provozu pro řešení vrtulníkových přístrojových postupů pro heliporty a letiště v neřízeném vzdušném prostoru při zajištění akceptovatelné úrovně provozní bezpečnosti, jeho začlenění do provozu letecké záchranné služby spolu s vyhodnocováním nákladů na jeho zavedení.

2020 - 2023

Program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti dopravy - DOPRAVA 2020+

Cílem projektu je podpořit komplexní implementaci U-Space v ČR navržením způsobu zavedení nových služeb a specifických postupů souvisejících se začleňováním UAS do společného vzdušného prostoru. Dílčí cíle projektu: a) Navrhnout strukturu řízení a koordinaci provozu UAS v ČR včetně definic všech vstupů, rolí zainteresovaných stran a stanovení datových toků pro výměnu dynamických informací o vzdušném prostoru. b) Navrhnout způsob integrace UAS do vzdušného prostoru VLL s koncepčním řešením vzdušného prostoru třídy G a řešením pro CTR a ATZ. c) Vytvořit pravidla pro třídy vzdušného prostoru pro provoz bezpilotních systémů na základě hodnocení provozní bezpečnosti a environmentálních aspektů. d) Navrhnout způsob výnosu informací o UAS provozu v řízeném prostoru pro stanoviště služby řízení.

2020 - 2023

Program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti dopravy - DOPRAVA 2020+

Ing. Kateřina Grötschelová; doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; Ing. Adam Kleczatský, Ph.D.; Ing. Filip Konečný; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Tomáš Lipták, Ph.D.; Ing. Petr Lukeš; Ing. Kateřina Machula Půlpánová; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.

Globální navigační satelitní systém (GNSS) se stal nezbytnou součástí našeho každodenního života a závislost na jeho využití se zvyšuje napříč nejrůznějšími obory včetně letectví. Signál vyslaný satelitem je při přijetí na Zemi slabý, a tudíž náchylný k rušení. V poslední době došlo k několika situacím v reálném provozu způsobených právě rušením GNSS signálu, kdy musely být omezeny postupy využívající satelitní navigaci. Nejčastějším případem jsou rušičky umístěné v nákladních automobilech nacházející se na komunikaci či parkovišti v blízkosti letiště. Může dojít také k záměrnému vysílání rušivého signálu pro znemožnění určení polohy například vojenské technice ve válečných oblastech. Pro případy rušení GNSS je nutné zajistit alternativní systémy umožňující navigaci, ale například také časovou synchronizaci. Některé koncepty řešení pro využití v letectví již byly navrženy, ale žádný zatím nebyl uznán jako globální záložní navigační systém. Cílem tohoto projektu je zhodnocení jednotlivých navržených technologií z pohledu použití jako záložního GNSS systému pro podmínky České republiky. Dalším úkolem je vytvoření modelu vlastního řešení určování polohy na základě výměny polohových informací mezi letadly vzájemně, která by se dala aplikovat do konceptů alternativních navigací pro oblasti bez možnosti umístění pozemní infrastruktury záložního navigačního systému.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/132/OHK2/2T/16

Ing. Michal Freigang; Ing. Lenka Hanáková, Ph.D.; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Stanislav Kušmírek, Ph.D.; Ing. Roman Matyáš, Ph.D.; Bc. Jakub Ptáček; doc. Ing. Bc. Vladimír Socha, Ph.D.; Ing. Sarah Van Den Bergh; Ing. Lukáš Zibner

Předložený projekt se zabývá hodnocením psychofyziologického stavu pilotů v reálném čase. Uvedené by mohlo dopomoci k rychlé identifikaci vlivu zátěže na pilota během letu. Protože právě piloti jsou během letu nejvíce ovlivňováni okolními stimuly (prostředí, gravitační síla, duševní stav atd.), které mohou negativně ovlivnit bezpečnost pilotáže. Již sice existuje mnoho odborných vědeckých studií jež se zabývají hodnocením psychofyziologické kondice pilotů, avšak naměřené fyziologické parametry jsou zde vyhodnocovány až po naměření celého potřebného úseku. Existují i studie, ve kterých je signál hodnocen v reálném čase, avšak mimo obor letectví. V těchto výzkumech je nejčastěji využívaným parametrem pro hodnocení stavu subjektů srdeční frekvence, resp. variabilita srdeční frekvence, protože právě ta nejlépe vykresluje vliv působení okolních podnětů na psychický a fyzický stav subjektů. Podstatou projektu je tedy posoudit vhodnost a využitelnost stávajících metod zpracování biologických signálů v reálném čase. Cílem projektu je především využití stávajících poznatků, díky nimž dojde k vytvoření návrhu softwarového řešení zpracování naměřených fyziologických parametrů (primárně srdeční frekvence), změřených pomocí biotelemetrického zařízení, v reálném čase. Měření bude probíhat na leteckém simulátoru na Ústavu letecké dopravy FD ČVUT v Praze.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/131/OHK2/2T/16

Ing. Simona Bolčeková; Ing. Kateřina Grötschelová; Ing. Natalia Guskova; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Oldřich Štumbauer, Ph.D.

Důležitým aspektem letecké dopravy je provozní bezpečnost, která je nezbytná pro její úspěch a rozvoj. Moderní přístup k safety managementu je založen na proaktivní a prediktivní metodě řízení. Subjekty letecké dopravy zpravidla operují s oběma přístupy, ale nejsou schopny využít potenciál jejich propojení. Integrace znalosti z bezpečnostních studií s daty o bezpečnosti z provozu vede k rozvoji inteligentního nástroje pro optimální řízení provozní odchylky. Pro zavedení takového prostředku je nezbytné vytvořit konceptuální model uvedeného propojení. Řešení vychází ze současných metod a postupů bezpečnostního inženýrství, především techniky analýzy nebezpečí STPA (System-Theoretic Process Analysis). Projekt využívá sjednocující prostředek současných konceptuálních modelů, unifikované základní ontologie UFO (Unified Foundational Ontology). Cílem je poskytnout takový popis předmětné oblasti, aby bylo možné využít výsledky pro integraci dat v softwarovém prostředí pro Safety Management System. Výsledné řešení bude validováno ve spolupráci se společností Letiště Praha, a.s.. Konceptuální model vytvoří základ pro návrh a implementaci řešení v dalších oblastech, kde jsou využívány studie bezpečnosti.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/125/OHK2/2T/16

Ing. Filip Fejt, Ph.D.; Bc. Petr Hájek; Ing. Pavla Kalinová Brejchová; Bc. Denisa Košlerová Pekařová; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Luboš Nouzovský, Ph.D.; Ing. Roman Potůček; Ing. Simona Přikrylová, Ph.D.; Mgr. Eva Zakševická; Lucie Zmeškalová

Celoškolský projekt, do kterého je zapojeno 6 součástí, bude ČVUT realizovat s cílem takového zajištění podpory vysoké školy, díky které bude dosaženo: zvýšení kvality a profilace vzdělávacích aktivit, zavádění praxí do studijních programů, podpora distančního vzdělávání, podpora nových metod výuky, rozvoje mezinárodní spolupráce a rovněž internacionalizace vysokoškolského prostředí. Mezi zapojené součásti ČVUT patří: FEL, FJFI, FD, FBMI, FIT, MÚVS. V projektu bude realizováno 5 aktivit, v rámci kterých bude realizováno cca 40 dílčích podaktivit. Tyto jsou v souladu se Strategií ČVUT a Dlouhodobým záměrem ČVUT pro roky 2016 - 2020.

Odbor strukturálních fondů

2019 - 2022

OPVVV - Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání - Strukturální fondy EU - CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_056/0013243

Potřebnost aplikovaného vývoje v oblasti sjednocení a standardizace ARFF výcviku v ČR včetně ověřování kvalifikační úrovně je dána především novými požadavky na standardy ze strany Evropské agentury pro bezpečnost v letectví. V současné době není známé komerční řešení pro Českou republiku, které by komplexně řešilo standardizaci výcviku letištních hasičů. Na mezinárodní úrovni existují dílčí poradenské materiály, ale bez vnitřní provázanosti (CTIF, ICAO, EASA). V rámci EU jsou také zaznamenány dílčí pokusy o částečné řešení – nicméně pouze v intencích legislativy daného státu. Na úrovni EU neexistuje regulace postihující problematiku ARFF. Vzhledem ke specifické činnosti v rámci leteckého provozu není tato činnost upravena ani na národní úrovni. Chybí požadavky na teoretickou, fyzickou i zdravotní způsobilost dle požárních kategorií či typu leteckého provozu (cargo x osobní přeprava, vrtulový x proudový provoz). Tento projekt by měl vést ke zvýšení bezpečnosti a environmentální šetrnosti dopravy s cílem snížení celospolečenských ztrát tím, že se vyvinou nové technické a technologické standardy. Také by měl přispět ke sjednocení a zefektivnění výcviku a odborné přípravy ARFF provozovatelů letišť v ČR.

2019 - 2023

Program veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2

Ing. Petr Jonáš, Ph.D.; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Petr Lukeš; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.; Ing. Tereza Topková, Ph.D.; Ing. Tomáš Vlček; Ing. Jakub Šíma

Výzkumné zadání "Využití ADS-B zpráv jako indikátoru rušení GNSS" reaguje na poptávku po detekci rušení signálu GNSS. Civilní letectví využívá signál GNSS jako základní zdroj informací o poloze a času. V návaznosti na plánované využití ADS-B v rámci projektů SESAR a NextGen se stane signál GNSS zcela dominantním. Vzhledem k tomu, že civilní letectví využívá nechráněný signál, vzrůstá obava z jeho rušení. Stávající prostředky identifikace rušení signálu GNSS se omezují na pozemní lokální monitoring, který je v letectví využitelný velmi omezeně. Výzkum přináší nový koncept identifikace rušení analýzou ADS-B signálu vysílaného přelétávajícími letadly. Metoda vychází z hypotézy, že při přechodu letadla z nezarušené oblasti do zarušené dochází ke změnám parametrů, které popisují kvalitu přehledové informace v ADS-B zprávách. Software k zachycení těchto změn by mohlo být indikátorem zarušené oblasti. Vzhledem k dosahu ADS-B signálu by bylo možné metodou monitorovat rozsáhlá území v řádech stovek kilometrů. Identifikace zarušení by umožnila poskytnout rychlou informaci relevantním subjektům.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/127/OHK2/2T/16

Ing. Filip Konečný; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Petr Lukeš; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.; Ing. Tereza Topková, Ph.D.

Bezpečnost na neřízených letištích se stanovištěm letištní letové informační služby (AFIS) je omezena absencí podpůrných systémů pro práci dispečerů. Se stále dostupnějšími technickými nástroji roste příležitost pro využití pokročilých technologií ke zvýšení bezpečnosti a snížení zátěže dispečerů. Absence legislativní podpory a zdrženlivost neřízených letišť vede k nedostatečnému vybavení služeben AFIS vzhledem k reálným požadavkům vzrůstajícího provozu. Použití nízkonákladových přehledových systémů v kombinaci s moderními trackovacími metodami otevírá možnosti využití přehledových informací i na menších letištích. Zavádění nových systémů, které nemusí splňovat přísná kritéria pro službu řízení letového provozu, s sebou však nese riziko přesunu pozornosti z letištní provozní zóny na nepřesný poziční údaj. Pro minimalizaci tohoto a dalších rizik musí být uživatelské rozhraní vhodně navrženo s ohledem na potřeby stanoviště. Využití přehledové informace pro automatizaci některých úkonů dramaticky sníží zátěž dispečera a umožní plnou koncentraci na kritické úkony.

2019 - 2020

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS19/130/OHK2/2T/16

doc. Dr. Ing. Pavel Kovář; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Radek Sedláček, Ph.D.; Ing. Martin Šipoš, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je zvýšení úrovně ochrany strategické infrastruktury v ČR, jejíž provoz je závislý na signálu globálního družicového navigačního systému (GNSS). Tento typ ochrany se stává v současné době vice potřebný a to s ohledem na rozšiřování využívání GNSS signálu v široké oblasti aplikací jako např. řízení letového provozu, radarové systémy založené na multilateraci, energetická soustava, bankovní sektor apod. Zvyšuje se tak všeobecná závislost na GNSS signálu a tím se i zvyšuje potřeba monitorovacího systému detekujícího nelegální rušení a ovlivňování tohoto signálu za účelem narušení provozuschopnosti strategické infrastruktury. Monitorování, detekce a rozpoznávání takovéhoto ilegálního počínání bude umožněno výzkumem a vývojem zařízení schopného detekovat rušení (jamming) a úmyslné modifikování signálu (spoofing) a poskytnout uživateli okamžitou informaci o případné nespolehlivosti a nedostupnosti signálu GNSS pro zamezení škod na životech a majetku. Navrhované zařízení bude dále schopno zjistit směr příchodu rušení a lokalizovat zdroj rušení, čímž umožní rychlejší odhalení narušitele a následné odstranění rušení. Cílem projektu je tak zvýšení technologické úrovně v oblasti techniky detekující rušení či ovlivňování GNSS signálu, což přispívá k účinné ochraně kritické infrastruktury a identifikaci potencionálních hrozeb a vlivu na zabezpečení ochrany obyvatelstva. Požadavek na výzkum a vývoj daného monitorovacího systému vychází od současných uživatelů GNSS signálu, kteří jej využívají pro vlastní operace a jsou na daném signálu závislí. Výsledkem projektu bude nejenom funkční systém umožňující detekci ilegálního rušení GNSS signálu, který bude na závěr dlouhodobě testován v reálných podmínkách, ale také i analýza takovéhoto počínání a metodika minimalizace vlivu tohoto počínání na provozuschopnost kritické infrastruktury v ČR.

Katedra měření

2017 - 2021

Bezpečnostní výzkum České republiky 2015-2022

doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.; Ing. Roman Vokáč, Ph.D.; Ing. Šárka Václavíková

Letecká doprava měla vždy neotřesitelnou pozici v přepravě na střední a dlouhé vzdálenosti, kdy ji ostatní druhy doprav nedokázaly konkurovat. Tato situace se však s postupem času mění a letecká doprava čelí neustále většímu počtu překážek. Ty vznikají spolu s událostmi s negativním vlivem na leteckou dopravu a zároveň s rozvojem ostatních druhů doprav. Jako hlavní negativní vliv 21. století lze identifikovat události z 11. září 2001, které měly za následek razantní zvýšení bezpečnosti (security) celé letecké dopravy, což s sebou ale přineslo prodloužení času stráveného na letišti před odletem. Druhým prvkem působícím proti letecké dopravě je rozvoj vysokorychlostních vlaků, které dokáží stále rychleji a komfortněji převážet pasažéry, čímž začínají konkurovat letecké dopravě na střední vzdálenosti. V tomto projektu se zaměřujeme na možnost využití senzorických sítí pro bezpečnostní kontrolu cestujících. Senzorické sítě jsou využívané pro detekci jakýchkoliv fyzikálních a chemických parametrů a mohou tak sloužit jako první kontrola cestujících v terminálu na letišti, detekující např. nebezpečné kovové předměty, či vytvářející detekci CBRN (chemické, biologické, radiologické, nukleární a explozivní látky) a pomoci snížit nutný čas strávený cestujícími na letišti. Tím by bylo možné dosáhnout vyšší propustnosti cestujících při bezpečnostní kontrole při zachování, popř. i zvýšení úrovně bezpečnosti před protiprávními činy a to možnou kontrolou již ve veřejném prostoru terminálu.

2017 - 2018

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS17/154/OHK2/2T/16

Ing. Ota Hajzler; doc. Ing. Daniel Hanus, CSc.; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Lukáš Matějka; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.; Ing. Martina Skálová; Ing. Karel Svoboda; Bc. Tomáš Volena

Bezpečnost letecké dopravy je brána vždy na prvním místě. Toto tvrzení, ve větší míře pravdivé, je však potřeba neustále podporovat ze tří směrů. Těmito směry jsou předpisy, výcvik a technologie. Lze říci, že tyto směry jsou vlastně obranami před chybami, které se při provozu letadel stávají. Zvyšování bezpečnosti pomocí technologie je tou nejnáročnější metodou, avšak z provozního pohledu a přínosu bývá nejlepší. Navrhovaný projekt využívající termokamery pro zvýšení bezpečnosti spadá právě do této kategorie. Projekt má za cíl zvýšení bezpečnosti při přiblížení na přistání na VFR letištích stanovením správného úhlu sestupu a polohy dráhy pomocí termokamery. Jedná se o využití činnosti termokamer pro identifikaci pozemních bodů (na letišti, kolem dráhy) i za meteorologických podmínek, které by jinak znemožňovaly provést přiblížení a přistání. Pomocí identifikace těchto bodů na displeji by pak mělo být možné jednoduše stanovit polohu dráhy, tak také pomocí výpočtů stanovit polohu letadla ve vztahu ke správnému sestupovému úhlu (zdali je letadlo nad nebo pod sestupovou rovinou).

2015 - 2016

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS15/172/OHK2/2T/16

Ing. Tomáš Duša, Ph.D.; Ing. Ondřej Hajda; Ing. Marek Hajný; Ing. Ota Hajzler; doc. Ing. Karel Jeřábek, CSc.; Ing. Matěj Nesvadba; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.; Ing. Vladimír Plos, Ph.D.; Ing. Viliam Visokai; doc. Ing. Peter Vittek, Ph.D.

Celé letectví je stále více závislé na správných ekonomických rozhodnutích, kdy i drobná chyba může znamenat konec letecké společnosti. V této oblasti je na tom hůře malé letectví, kde není možnost náklady rozdělovat mezi vysoký počet přepravených cestujících, či velký objem nákladu. V současné době se však malým letectvím začínají zabývat jak dohlížející úřady spolu s ostatními zainteresovanými státními organizacemi, tak i organizace mezinárodní. Základem podpory a rozvoje malého letectví musí být snaha o snížení nákladů pro zapojené subjekty, tedy hlavně letiště a provozovatele letadel. Možnost naplnění této podpory se naskýtá s využitím neustále se rozvíjejících GNSS systémů, které dokáží zajistit úsporu nákladů na infrastrukturu systému přiblížení. V tomto projektu se zaměřujeme na zajištění další úspory nákladů navržením typu přiblížení na přistání pro malá letiště, které bude pro přiblížení využívat řešení založené na signálu GNSS. Toto přiblížení musí vzniknout úpravou stávajících typů a zajistit dvě základní podmínky. První je možnost většího rozšíření než mají stávající typy přiblížení a druhou je zajištění minimálně stejné úrovně provozní bezpečnosti.

2014 - 2016

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS14/212/OHK2/3T/16

Ing. Tomáš Duša, Ph.D.; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Tomáš Lipták, Ph.D.; Ing. Lukáš Umlauf; Ing. Martin Zach

V současnosti je ze všech stran snaha o co možná největší efektivitu, bezpečnost a hospodárnost letecké dopravy. To platí nejen v oblasti velkého komerčního letectví, ale i v oblasti všeobecného letectví (GA). Větší efektivita a bezpečnost jde ruku v ruce se vzrůstající kvalitou poskytovaných služeb. K tomu, aby mohly být poskytovány kvalitní služby, musí být k dispozici i nezbytné technické prostředky na podporu výkonu těchto služeb. Jednou z oblastí, která může výrazně napomoci ke zvýšení efektivity a bezpečnosti v oblasti malého letectví, je možnost, mít k dispozici levné a dostupné přehledové informace. Efektivní fungování velkého letectví si bez využití přehledové informace vůbec nedovedeme představit. V "malém letectví" zatím využívání těchto informací kompletně chybí. Hlavním cílem projektu je výzkum a návrh přehledového řešení, které by bylo efektivní a cenově dostupné pro použití v (nekritických) aplikací poptávaných v oblasti všeobecného letectví.

2014 - 2015

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS14/166/OHK2/2T/16

Ing. Natalia Buldakova, Ph.D.; Ing. Martin Hejný, Ph.D.; doc. Ing. Jakub Hospodka, Ph.D.; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; doc. Ing. Vladimír Němec, Ph.D., prof. h. c.

Současné běžné technologie sběru meteorologických dat atmosféry jsou na celém světě založeny na využití jednorázových sond, které měří data do výšky přibližně 12 km. Cena těchto sond je poměrně vysoká a přitom jejich konstrukce umožňuje i několikanásobné použití. Cílem projektu je navrhnout, sestrojit a ověřit použitelnost bezpilotního návratového modulu pro tyto sondy na předem stanovené místo bezpečného přistání. Stejná sonda by pak mohla být opakovaně použita na stejné měření, čímž by se cena měření podstatně snížila. Základní zkušební měření v současné době přitom stojí přibližně 12 tKč a tyto měření provádí jen v České republice Český hydrometeorologický ústav (ČHMI) 3x denně.

2013 - 2014

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS13/156/OHK2/2T/16

Ing. Tomáš Duša, Ph.D.; Ing. Ota Hajzler; Ing. Stanislav Pleninger, Ph.D.; Ing. Vladimír Plos, Ph.D.; doc. Ing. Radovan Soušek, Ph.D.; doc. Ing. Peter Vittek, Ph.D.

Jednou z důležitých oblastí v letectví, která ale bohužel není předpisy dostatečně zajištěna, je stanoviště Letištní letové informační služby (AFIS). Tato stanoviště jsou nedílnou součástí neřízených letišť a zajišťují na nich provozní bezpečnost poskytováním informační služby. Přestože se jedná o neřízená letiště, na kterých létají malá a soukromá letadla, je na nich zejména v hezkém počasí provoz velmi zahuštěn. Informační služba se však může poskytovat pouze letadlům, o kterých pracovník AFIS ví. Zde se naráží na problém s ostatním provozem, o kterém není stanoviště AFIS informováno a nemůže o něm dále informovat okolní letadla, čímž se zvyšuje riziko srážky letadel. Zvýšení provozní bezpečnosti letiště je možné provést zavedením nového systému pro AFIS. V tomto projektu se zaměřujeme na všechna letiště se stanovišti AFIS, u kterých bude možné, s využitím vytvořené metodiky hodnocení provozní bezpečnosti stanovišť AFIS, zhodnotit provozní bezpečnost. Na základě výsledků daného ohod

2013 - 2013

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS13/090/OHK2/1T/16

Ing. Tomáš Duša, Ph.D.; Ing. Ota Hajzler; doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D.; Ing. Lukáš Krula; Ing. Albert Mikan; doc. Ing. Vladimír Němec, Ph.D., prof. h. c.; Ing. Kateřina Anna Peterková; Ing. Vladimír Plos, Ph.D.; Ing. Jaromír Procházka, Ph.D.

Provozní bezpečnost letectví je v současnosti považována za nejvyšší prioritu. Nový přístup je založen na vnímání bezpečnosti jako procesu, který má stejnou důležitost jako ostatní řídící procesy leteckých organizací. Všem organizacím významně pomáhá k dosažení provozních cílů spojených s poskytováním služeb. Zavedení managementu bezpečnosti umožní fungování procesu kontinuálního zlepšování. V tomto projektu se zaměřujeme na malá mezinárodní letiště, která potřebují zavést nová provozní pravidla podle požadavků EU. Tato potřeba vyvstává i z důvodu současné bezpečnostní situace. Projekt má za úkol pomoci malým letištím při plnění požadovaných bezpečnostních standardů prostřednictvím úpravy procesu zajišťování bezpečnosti. Právě tyto organizace jsou v současnosti nejvíce náchylné k výskytu bezpečnostních událostí. Základem této části výzkumu je vytvoření metodik pro zavedení bezpečnostního managementu a vytvoření bezpečnostních indikátorů. Tento postup vede ke kvantitativnímu měření bezp

2012 - 2013

Studentská grantová soutěž ČVUT - SGS12/165/OHK2/2T/16